Podle zdrojů agentury Reuters ale Stark centrální banku pro eurozónu opouští stejně jako bývalý šéf německé Bundesbanky Axel Weber kvůli svému odmítavému postoji k nákupům státních dluhopisů.
Starkovi zbývaly do konce členství v pětičlenném řídícím výboru banky ještě téměř tři roky. Podle ECB zůstane ve funkci, dokud nebude jmenován jeho nástupce, což by mělo být do konce roku. Jeden ze zdrojů Reuters uvedl, že Starka ve výboru nahradí náměstek německého ministra financí Jörg Asmussen.
V reakci na zprávu prudce klesl kurz eura a propadly se akcie na evropských burzách.
Stark pochází z německé Bundesbanky a je považován za "jestřába", tedy zastánce přísné protiinflační měnové politiky. "Vypadá to, že potápějící se loď opouští poslední jestřáb," komentoval to ekonom Carsten Brzeski z nizozemské banky ING. "Je to známka toho, že politika ECB je kontroverzní i uvnitř řídícího výboru," dodal Lothar Hessler z HSBC Trinkaus.
Stark je v letošním roce už druhý Němec, který opouští vedení ECB kvůli nesouhlasu s kroky ECB na záchranu Řecka a dalších zemí eura před dluhovou krizí. V únoru šéf německé centrální banky Weber oznámil, že nebude kandidovat na šéfa ECB a v dubnu odstoupil z čela Bundesbanky, čímž přestal být členem bankovní rady ECB. Weber už loni v květnu kritizoval rozhodnutí ECB kupovat na trhu státní obligace v rámci snah řešit dluhovou krizi a bránit růstu výnosů u dluhopisů ohrožených zemí.
ECB obnovila počátkem srpna nákupy státních dluhopisů na trhu a nově začala kupovat italské a španělské obligace, jejichž výnosy tehdy prudce rostly.
Tyto nákupy německá Bundesbanka podrobila ostré kritice a s potenciálně proinflačními kroky ECB nesouhlasí podle pozorovatelů většina Němců.
