V roce 1991 daroval stát obcím tisíce bytů a o tři roky později začal platit první zákon, který radnicím umožnil prodávat jednotlivé byty i celé domy nájemníkům.
Ačkoliv většina velkých měst v Královéhradeckém kraji spustila privatizaci svého bytového fondu hned v roce 1995, převod bytů do soukromých rukou stále není u konce.
V Hradci městské byty výrazně podražily
V Hradci Králové probíhá privatizace městského bytového fondu od roku 1995 a magistrát do ní zahrnul již téměř dvanáct tisíc bytů. "Vloni začala třetí privatizační vlna, po jejímž skončení zůstane v majetku města jen něco přes dva tisíce bytů," informoval mluvčí hradeckého magistrátu Václav Svoboda.
V první privatizační vlně se ceny bytů pohybovaly od 600 do 1100 korun za metr čtvereční obytné plochy, ve druhé, která začala v roce 1998, se ceny zvýšily na 800 až 1400 korun za metr. V zatím poslední třetí vlně prodává město byty za jednotnou cenu 4000 korun za metr čtvereční, takže odkoupení bytu 3+1 přijde nájemníka přibližně na čtvrt milionu korun.
"Výrazný nárůst ceny je způsoben i tím, že Evropská unie přijala směrnici o nedovolené podpoře podnikání, která neumožňuje jít s nabídkou pod určitou minimální částku," vysvětlil mluvčí magistrátu.
Vývoj cen bytů sledujte na
CENYBYTU.IDNES.CZ
Od roku 1997 utržil Hradec Králové za prodej městských bytů 616 milionů korun. To je zhruba třetina ročního rozpočtu krajského města. "Peníze z privatizace bytů se každoročně zahrnovaly do městského rozpočtu, takže se nedá přesně určit, na co se využily," sdělil Svoboda.
Trutnov získal za byty téměř půl miliardy
Také Trutnovu vynesla privatizace městského bytového fondu slušné peníze. Druhé největší město v kraji dosud za prodané byty utržilo 470 milionů korun.
"Získané peníze jsme průběžně zahrnovali do městského rozpočtu a využívali je na investiční akce, protože běžné výdaje hradíme z daňových výnosů. Nejvíc peněz z privatizace šlo do rozvoje komunikací ve městě včetně výstavby kruhových objezdů a nových mostů, do modernizace základních škol a předškolních zařízení či do vybudování nového koupaliště," uvedl tajemník trutnovské radnice Zdeněk Nýdrle.
Ačkoliv první zásady privatizace trutnovští zastupitelé schválili už v roce 1996, velký prodej 5 457 městských bytů nájemníkům začal v podkrkonošském městě až v roce 1999. Od té doby prodala trutnovská radnice do soukromých rukou již 4415 bytů.
Přijaté zásady privatizace rozdělují domy podle počtu bytů do šesti skupin a každé z nich přiřazují určitou slevu z ceny nemovitosti stanovené nezávislým odborníkem. Například nájemník v domě se třemi byty zaplatí 90 procent odhadu. Byt v paneláku s třiceti nájemníky přijde zájemce mnohem levněji - na pouhých 25 procent odhadní ceny. Úhrada v hotovosti v plné výši kupní ceny před podpisem kupní smlouvy snižuje cenu bytu o dalších 20 procent.
Byt v domě se čtyřmi nájemníky tedy lze při zaplacení před podpisem kupní smlouvy většinou pořídit za cenu kolem 200 tisíc korun. V panelácích jsou ceny bytů výrazně nižší. Malý byt se dá koupit už za třicet tisíc korun.
"Privatizace sice ještě neskončila, ale bytů vhodných k prodeji nám již moc nezbývá. Domy s nebytovými prostory, jejichž pronájem je stálým zdrojem městského rozpočtu, i domy v městské památkové zóně si chceme ponechat," sdělil tajemník.
Jičín zvažuje jak peníze z privatizace zhodnotit
V Jičíně přešlo na začátku devadesátých let do majetku města přibližně 1800 bytů. Ačkoliv radnice od roku 1995 bytový fond pomalu rozprodává, stále v něm zbývá ještě asi 1400 bytů. Proto zastupitelé vloni schválili pravidla rozsáhlé privatizace 644 bytů v panelových domech na sídlištích U Trati, Pod Lipami a U Stadionu.
Dosud město prodávalo byty nájemníkům za osmdesát procent odhadní ceny, kterou bylo možno odkoupením celého domu snížit o dalších deset procent. Nabídková cena privatizovaných bytů na jičínských sídlištích bude podle schválených pravidel výhodnější, protože se sníží na 59 procent úředně stanoveného odhadu. Metr čtvereční obytné plochy si nájemníci bytů v panelových domech budou moci od města odkoupit za zhruba 4700 korun.
Vedení města odhaduje, že v průběhu následujících tří let může jičínská radnice z privatizace městských bytů získat až dvě stě milionů korun. Radní už teď zvažují jak s penězi naložit.
"Privatizaci jsme nezahájili proto, že by město mělo finanční problémy. Proto také předpokládané příjmy nejsou dodnes zahrnuty do rozpočtu. Budeme je vést zvlášť a o jejich případném využití bude rozhodovat zastupitelstvo. Možná že se zeptáme přímo občanů, kam by podle nich měly peníze z prodeje bytů jít," uvedl jičínský starosta Martin Puš.
Zdůraznil, že radnice rozhodně nechce peníze utratit v provozních výdajích, ale chce je využít na investice do městského majetku. "Připravujeme třeba rozšíření domova důchodců, kde by se naše spoluúčast měla pohybovat od pětadvaceti do třiceti milionů korun. To může být příležitost k prvnímu vhodnému využití peněz z privatizace městských bytů," dodal starosta.
Dokud jičínští zastupitelé nerozhodnou, jak by se měly peníze využít, chtějí je radní výhodně uložit a zhodnotit.
"Samozřejmě, že půjdeme jen do jistých obchodů, kde budou peníze uloženy tak, aby přinášely určitý úrok, byly stoprocentně zajištěny a byly pro nás do několika měsíců k dispozici. Určitě nechceme spekulovat s nějakými nezajištěnými fondy. Oslovíme vybrané finanční ústavy a zastupitelé na základě doporučení finančního výboru a městské rady potom vyberou nejlepší nabídku," řekl Puš.
Náchod prodává byty za třetinu tržní ceny
Privatizace městských bytů v Náchodě se rozběhla na konci roku 1995, kdy zastupitelé schválili zásady prodeje obytných domů. Radnice od té doby prodává městské byty se slevou 30 procent z odhadní ceny v panelácích a s dvacetiprocentní slevou ve zděných domech. Rodinné domky a garáže příslušející k bytovému domu se prodávají za plnou cenu podle znaleckého posudku.
"Cena, za niž město byty nabízí, odpovídá přibližně třetině tržní ceny, za kterou srovnatelné byty v Náchodě nabízejí realitní kanceláře," uvedla mluvčí náchodské radnice Nina Svobodová.
Na začátku privatizace měl Náchod 1862 bytů převážně v panelových domech. Na konci loňského roku mu jich zbývalo 858. Radnice očekává, že nabídka rozprodeje bytových domů bude ukončena v roce 2007 a postupný převod bytů na soukromé vlastníky bude záležitostí dalších šesti až osmi let.
"Prodejem bytů dosud město získalo přibližně 120 milionů korun. Příjmy z privatizace bytů jsou jednou z položek zahrnutých do celkového rozpočtu města. Jejich využití se proto nedá konkrétně specifikovat," dodala Svobodová.
Rychnov vložil peníze z privatizace do nové výstavby
Rychnov nad Kněžnou zprivatizoval většinu městského bytového fondu od roku 1995 do roku 1998 a nyní už jen doprodává poslední jednotlivé byty. Radnice před zahájením privatizace vlastnila 1366 bytů. Z nich již 1140 převážně v panelových domech prodala a nyní jí zbývá 550 bytů.
"Z toho je 324 bytů nových, které jsme postavili v uplynulých letech se státní dotací a jež musí dvacet let zůstat naším majetkem, než přejdou do vlastnictví nájemníků. Zbývající byty v majetku města jsou pro sociální účely - v domech s pečovatelskou službou nebo malé byty pro lidi v obtížných životních situacích," informoval vedoucí majetkového odboru rychnovské radnice Jaroslav Tichý.
Město prodávalo byty za 20 procent odhadní ceny při okamžitém zaplacení stanovené částky a za 30 procent odhadu při úhradě formou splátek. Ceny bytů se pohybovaly od 40 do 80 tisíc korun. "Odhaduji, že jsme mohli v privatizaci utržit okolo 60 milionů korun, které jsme využili při výstavbě nových bytových domů," řekl Tichý.
