Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pokut za chyby ve veřejných zakázkách přibývá. Platí je stát, ne viníci

  4:00aktualizováno  4:00
Objem pokut za chyby ve veřejných zakázkách roste. Loni jich Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozdal za 72,4 milionů. Platí je však zadavatelé, tedy státní instituce, nikoli konkrétní viníci, kteří je způsobili.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Nguyen Phuong Thao, MF DNES

Vylepšení tratě mezi Prahou a Lysou nad Labem před třemi lety mohlo stát Správu železniční dopravní cesty (SŽDC) o 50 milionů korun méně. Cena nejlevnější nabídky od firmy Skanska se však správě zdála podezřele nízká, takže ji vyřadila.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže poté pravomocně rozhodl, že se tak stalo neprávem, a správě udělil za chybu pokutu ve výši 900 tisíc korun. Necelé dva roky od pokuty je jasné, že za chybu na SŽDC zaplatí pouze daňoví poplatníci, nikoliv viníci.

Antimonopolní úřad loni rozdělil rekordní objem pokut za chyby ve veřejných zakázkách: přes 70 milionů korun. Ve většině případů ale autoři chyb mohou být v klidu, nikdo po nich náhradu škody vymáhat nechce.

Pokuty udělené ÚOHS za veřejné zakázky
RokObjem pokut
201011,2
201128,8
201239,5
201358,8
201472,4

MF DNES oslovila zadavatele, kteří loni dostali největší pravomocně udělené pokuty za chyby při zadávání zakázek. Vymáhat pokuty, nebo dokonce rozdíly ve vysoutěžených cenách, se nicméně nechystá ani jeden z nich. Někde jsou přesvědčeni, že zaměstnanci chyby neudělali, jinde ještě čekají, zda se objem škod nezvětší.

České Zakázky.cz

Sháníte veřejné zakázky ze svého oboru? Navštivte největší databázi veřejných zakázek s informacemi z celé ČR na webu České Zakázky.cz

Správci kolejí původně hledali viníka, jemuž by pokutu nechali zaplatit, nikoho však nenašli. Najít viníka je přitom jednoduché, protože o vyloučení Skansky rozhodla hodnotící komise, respektive její členové. „Pokuta za správní delikt byla udělena právnické osobě – zadavateli, správní delikt není spojen se zkoumáním zavinění konkrétní osoby,“ vysvětlil Marek Illiaš z tiskového oddělení SŽDC, proč nikdo nebyl potrestán. Jména členů hodnotící komise správa ani po více než týdnu neposkytla.

Podle zákona může přijít zaměstnanec za takové chyby maximálně o 4,5násobek průměrného měsíčního platu. Ani k takovému trestu ale zadavatelé většinou nepřistupují. Nevládní organizace Oživení, která dlouhodobě problematiku veřejných zakázek sleduje, před třemi lety provedla rozsáhlý průzkum, podle kterého úřady vymáhaly škodu jen v pěti procentech všech případů.

Podle Martina Kameníka z Oživení mohou přitom vymáhat škodu v plné výši v případě, že zakázku administruje externí firma. „Nejde jen o pokuty, ale i o škody, které vznikly tím, že se vybrala třeba dražší nabídka. I když stanovení škody je v takovém případě těžké,“ dodal Kameník.

Vymáhat pokuty po vinících se musí u soudu

Zadavatele mimo jiné odrazuje od vymáhání pokut skutečnost, že kvůli němu musí podstupovat soudní spor. „Pokutu mohou vymáhat jedině soudní cestou, klasickou civilní žalobou, na základě smlouvy, kterou mají se zodpovědnou osobou. Vymáhání pokuty se nijak nepohybuje v režimu veřejných zakázek,“ řekla Lucie Žilková, právnička společnosti Otidea zabývající se veřejnými zakázkami.

Podle ní to ale většina zadavatelů nedělá kvůli délce soudních řízení i nákladům. 

Ve Sněmovně už před lety ležel návrh zákona, který měl každému zadavateli přikázat vzniklé škody vymáhat. Předložili ho tehdy poslanci TOP 09 a STAN a neprošel.

Nyní je v Poslanecké sněmovně znovu. „Vymáhání škod by nemělo být dobrovolné, ale povinné,“ říká poslanec Jan Farský (STAN). Vláda poslanecký návrh opozice loni na podzim odmítla, současně ale ve svém prohlášení uvedla, že chce problematiku řešit vlastním návrhem zákona. Ten zatím nepředložila.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.