Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za IPB dáme deset miliard

  23:30aktualizováno  23:30
Ke zprávě Parlamentní vyšetřovací komise, ztrátám v IPB a vztazích IPB s politiky hovoří generální ředitel ČSOB Pavel Kavánek. Na otázku, co říká na to, že Poslanecká sněmovna přijala zprávu vyšetřovací komise s tvrdými závěry, že řešení krize IPB bylo pro stát nevýhodné a výhodné pro ČSOB, odpověděl: "Zdá se mi, že ve zprávě jsou hlouposti a neinformované spekulace. Celou řadu dostupných informací si komise ani nevyžádala. Podle mě šlo o odvádění pozornosti od podstaty krize IPB."

Řešení krize nelze posuzovat bez její analýzy, tedy toho, v jakém stavu banka byla, a to komise vůbec nezkoumala. Proto bych se k nálezům komise nevracel, protože se s tím věcně polemizovat nedá.

Je třeba se podívat na to, jak to skutečně probíhalo a ne, jak je to prezentováno. Na našich internetových stránkách je krok po kroku, jak jsme se připravovali a s kým a jak jsme komunikovali, jak jsme jednali třeba i s Nomurou.

Podle zprávy to vypadá, že jste vlastně za státem přišli a vnukli mu myšlenku, jak krizi IPB řešit. Že to, jak se stát rozhodl, se nápadně shoduje s plánem, který jste mu předložili několik týdnů před nucenou správou...

Kdyby se přijalo řešení navržené UniCreditem, tak by dnes mohlo být ve zprávě, že řešení státu se nápadně podobá nabídce, kterou dříve předložilo UniCredito. Pokud je nám vytýkána profesionalita, připravenost, schopnost rychlého postupu a práce ve variantách, tak tu výtku beru jako pochvalu.

Proč si myslíte, že parlament se mýlí, když vaše řešení kritizuje?

Zvolené schéma je jednoduché. Hlavní roli, kterou v operaci měla ČSOB, byla stabilizace bankovního systému, kterému hrozil velký rozval. Šlo o to zabránit v oddělování majetku.

Rolí státu bylo dorovnat bilanci banky tak, aby měla alespoň nulovou hodnotu. To dorovnání bude stát řádově 95 miliard korun.

Autoři zprávy vytýkají, že smlouvy nejsou dobré. Že ČSOB může díky zárukám za jeden úvěr inkasovat dvakrát, od státu i od dlužníka.

Kdyby smlouvy nebyly dobré, tak ti, kteří na ně útočí a útočit budou, by již jistě našli chyby právního charakteru. Práce státu a právníků byla v tomto ohledu skvělá.

K domněnce, že by ČSOB mohla inkasovat dvakrát...skutečně nevím, kde se to bere. Veškeré příjmy ze zaručených aktiv náleží ručiteli. Mohlo to být v dokumentech zdůrazněné, ale obě strany to považovaly za zcela zjevné a praxe taková je.

Další výtkou je, že ztráty v IPB vznikaly i po vašem vstupu...

To by někdo musel říci, o jaké škody jde. Vždyť kdyby to tak bylo, tak stát a Konsolidační banka by se asi na nás dost zlobily.

A co třeba případ TV Prima? Kdyby jste se na počátku chovali jinak, asi by Prima neskončila pod kontrolou GES Holdingu, ale zůstala bance...

Co je to "na počátku jinak"? Během prvních dvanácti hodin nebo dvou dnů? Pokud jsme neměli v té době kompletní informace, tak jsme určitě nemohli v prvních dnech volit vždy nejefektivnější řešení.

Nikdo nemohl čekat, že veškeré informace budeme mít ve vteřině. Naopak myslím, že jestli se něco oceňuje, tak je to právě naše rychlé zorientování se a zabránění dalším škodám. Máme čistý štít. Pokud někdo tvrdí opak, ať to prokáže.

ČSOB získala očištěnou banku, kolik za ni zaplatí?

Zaplatíme státu zhruba 10 miliard korun. Srozumitelnější je ale porovnávat násobky čisté hodnoty aktiv. Průměr v regionu byl zhruba 1,4 a v této operaci byl dohodnut obdobný parametr na 1,2.

Tuto operaci ovšem není možné srovnávat jen třeba s prodejem České spořitelny, kde byl koeficient 1,5, ale s tím, jak se řešily jiné banky v krizi v zahraničí, nebo v Česku, jako například Agrobanka. Naši nabídku s těmito operacemi však nikdo nesrovnal.

Kde se tak velká ztráta v IPB vzala?
Máme auditorsky ověřené, že vykázaná záporná hodnota majetku k 18. červenci 2000 byla 160 miliard korun. Pokud se odečte to, co se nám podaří vrátit zpět pod kontrolu banky, tak se dostaneme k těm 95 miliardám.

Taková ztráta nevznikla pár měsíců před vyhrocením krize. IPB byla v krizovém stavu, prakticky bez kapitálu, po řadu let.

Kde ty peníze jsou?

Někde to byly ztráty na úvěrech, jinde na majetku. Tu historii je z hlediska příčin, zda šlo o chybu či úmysl, obtížné popsat, ale určitě šlo o obojí. Denně si klademe otázku, jak a jakým způsobem majetek získat zpět.

Jiná disciplína je, kam zmizely hodnoty, které jsou již mimo systém a kdo z toho měl prospěch. Ovšem to jsou záležitosti pro policii, ne pro nás. Pokud při našem pátrání narazíme na stopu zločinu, víme, kam informace podat.

Jak je to možné, když na činnost bank dohlíží centrální banka?

Já se podivuji, že bylo možné tak dlouho zakrývat tak rozsáhlý problém. Ale odpověď je v tom, že skutečný stav byl velmi sofistikovaně zakrýván naprosto deformovaným účetnictvím a složitými machinacemi.

Když se ale podíváte do dřívějších posudků analytiků, tak ti ten problém samozřejmě signalizovali.

Když to věděl trh, jak to, že to nevěděl bankovní dohled?

Regulátor se spoléhal na informace z oficiálních zdrojů a nedohlédl do temných zákoutí skupiny. Účastníci trhu však měli i zkušenosti z toho, když viděli, jak IPB na trhu a v jednotlivých obchodních případech postupuje. Signálů bylo mnoho, není v tom žádná magie.

Proč podle vás stát zvolil vaši nabídku před nabídkou UniCredita?

My jsme byli narozdíl od UniCredita ochotni okamžitě podstoupit operační i reputační riziko. Okamžitě převzít odpovědnost za chod celého systému IPB, zamezit vznik nových ztrát a dosadit do banky rychle své lidi.

Vždyť jste měli právo, kdykoliv banku státu vrátit. Tak jaké operační a reputační riziko?

Dokážete si představit, že bychom vrátili celou banku? To by bylo dramatické selhání a rozval by byl ještě větší. V tom bylo naše reputační riziko, že když převzetí banky nezvládneme a vrátíme ji, zboříme svůj vlastní zdravý dům.

Riziko bylo spojit něco nezdravého se zdravým tak, aby se to zdravé nenakazilo a nemocné naopak ozdravilo. To jsou rizika, která stát nemůže nijak zaručit. My jsme věděli, že tuto schopnost máme, tak jsme ji nabídli a ukázalo se to jako naše hlavní výhoda a služba pro stát.

Kdy už bude jasně řečeno, že hodnota podniku IPB byla taková a akcionáři dostanou tolik či nedostanou nic?

To má dvě polohy. Formální a věcnou. Tady mohu vyjádřit názor, který sdílí i stát, že ztráta v IPB je tak obrovská, že by bylo velmi překvapivé a hlavně nemorální, aby za to akcionáři, kteří banku vedli, dostali nějakou kompenzaci.

Já věřím, že finální verdikt třetího arbitra bude podporovat obchodní logiku situace.

To záleží na arbitrovi...

Já jen věřím, že se prosadí jasná ekonomická logika.

Ovšem fakt, že se hledá třetí znalec jasně ukazuje, že znalec nuceného správce HSBC musel dospět k hodnotě, která dává akcionářům šanci na nějakou výplatu. Proč by se jinak hledal třetí znalec, aby vašeho a znalce nuceného správce rozsoudil?

Já nevím, jaký je nález HSBC. Nechal bych to na doběhnutí procedury. Se správcem jsme dohodnuti, že se k tomu nebudeme vyjadřovat.

Věříte, že se třetí znalec vůbec najde? Jde mu přece o reputaci?

Určitě se najde, je to otázka ceny. A je jasné, že si do ní zakalkuluje i svou reputaci.

IPB byla vnímána jako banka úzce spojená s politikou. Financovala strany, byla to banka s tzv.. dobrými kontakty. Teď na těchto informacích sedí ČSOB. Co s tím budete dělat?

Investiční a Poštovní banka nebyla politickou bankou ve smyslu, že by tam byla obecná nakloněnost respektovat politická zadání. Úvěry politickým stranám jsme nechali doběhnout jako normální obchodní případy a úvěry byly splacené.

Ten tušený vztah se týká spíše jednotlivých politiků a v první řadě společných přátel politiků a bývalého managementu IPB. Nepřišli jsme do banky, kde bychom našli seznam politiků s dobrými vztahy s bankou. Tak to nechodí.

Takové vztahy jsou velmi zastřené, zůstávají zastřené a není naší rolí hledat tyto nitky. Je možné říci, že hlavní typ vztahů byl ryze obchodní.

Je to podobný typ vztahů, který se dá sledovat v některých jiných zkorumpovaných ekonomikách. Většinou jsou šikovně zastřené a zprostředkované. Ale my neusilujeme o politickou viditelnost, ale o důvěru klientů.

V některých transakcích jste ve sporu s Nomurou. Nomura a vaše mateřská KBC jsou přitom velcí obchodní partneři. Jak to jde dohromady?

Náš vztah s KBC to nijak nekomplikuje. Když to vzdálíme od Nomury a KBC, existuje řada velkých firem, které spolu vedou rozsáhlé právní spory, ale přesto mohou normálně obchodovat.

Asi by to bylo i absurdní, že když se objeví nějaký spor, aby mateřské společnosti dovodily, že je třeba vykopat válečnou sekeru.

Jak bude vypadat skupina ČSOB po zažití fúze s IPB?

Je možné to rozdělit na tři skupiny. Na banku jako takovou, její dcery a sestry. Sestrami jsou Patria Finance a ČSOB Pojišťovna. Předpokládá se, že pojišťovací část KBC a část, která má na starosti správu majetku, budou nadále matkami těchto dcer.

Co se týká firem, kde je matkou ČSOB, počítáme s dvojí integrací. Kde ČSOB a IPB operovaly ve stejné oblasti produktů, tak tam se tyto firmy spojí.

Jakmile stabilizujeme jednotlivé části systému, přistoupíme k propojení prodejních kanálů. Hlavně u bankopojištění a správy aktiv.

Znamená to tedy, že třeba z OB Investu a První Investiční bude jedna firma, že z pojišťoven bude jedna firma?

Předpokládáme tento typ integrace, ale nechceme to dělat překotně a násilně. V delším horizontu to však určitě smysl dává.

V jakém horizontu?

Co se týká integrace dcer a sester, tak předpokládám tak dva roky od začátku. Takže jsme zhruba v poločase.

Šéf ČSOB Pavel Kavánek.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

ČEZ
Čistý zisk ČEZ vzrostl o 21 procent na 16,7 miliard korun

Čistý zisk energetické společnosti ČEZ stoupl v pololetí meziročně o 21 procent na 16,7 miliardy korun. K růstu dopomohly mimořádné příjmy z prodejů akcií MOL...  celý článek

Makro. Ilustrační snímek.
Makro shání stovky lidí. Pokladním zvýšilo mzdy o devět procent

Letošní vlna přidávání v obchodech s potravinami dorazila i do Makra. Velkoobchodní síť navýšila od července mzdy zaměstnancům v průměru o 8,5 procenta,...  celý článek

Obal kořenící směsi Kucharek je nápadně podobný obalu známější Podravky.
Podravka získá od polského plagiátu Kucharek 200 tisíc, rozhodl soud

Potravinářská společnost Podravka získala 200 tisíc korun jako zadostiučinění za nutnost domáhat se svých práv soudní cestou proti firmě Pěkný - Unimex z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.