Péče o zdraví tak odpovídá sumě srovnatelné třeba s ročními výdaji na oblečení a obuv nebo balíku vyplácenému na podporách v nezaměstnanosti a sociálních dávkách. Úrovně EU, ale i některých okolních zemí, však ještě Češi nedosahují.
"Třeba ve srovnatelném Maďarsku je spotřeba léků o dvacet procent vyšší," říká Pavel Mazan, ředitel Mezinárodní asociace farmaceutických společností. Na špici se mezi zeměmi mířícími do Evropské unie drží relativně bohaté Slovinsko. "Platí přímá úměra mezi životní úrovní a výdaji za léky," říká Mazan.
Lidé si mohou dovolit dražší léky a také nejrůznější přípravky na vylepšení zdraví a kondice. V tuzemsku vzrostla loni průměrná cena za balení léků podle údajů IMS Health na 104 koruny, o rok dříve byla o šest korun nižší.
Velké rozdíly jsou však mezi cenami českých a zahraničních přípravků. Léky z dovozu jsou podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv za 240 korun za balení, zatímco české jsou více než třikrát levnější.
Ceny se pak promítají do toho, kolik jakých léků se prodá. Na kusy jsou nejprodávanější běžné levnější léky, ale bráno podle finančního vyjádření se v první pětce umisťují dražší přípravky.
"Nejvíc peněz se loni utratilo za kardiovaskulární léky, za léky na trávicí trakt, nervový systém a respirační choroby," říká Martin Kryšpín ze společnosti IMS Health, která se celosvětově zabývá výzkumem farmaceutického trhu.
Nejrychleji loni rostly výdaje za onkologické preparáty, naopak zhruba stejně jako předloni se utrácelo za antibiotika.
Nejžádanější je paralen
Vyjádřeno množstvím patří na špičku žebříčku nejprodávanějších léků v českých lékárnách paralen se zhruba 14 miliony balení ročně.
Za léky se loni v lékárnách a nemocnicích v porovnání s rokem 2002 utratilo celkem o 11 procent více, skoro 45 miliard korun. Do této sumy nepatří vitaminy a přípravky na hubnutí.
"Výdaje rostou, protože přicházejí nové léky, ale není to jediný důvod," říká Kryšpín. Nové léky bývají účinnější, ale dražší. Po několika letech jim vyprší patent a do jejich výroby se mohou pustit i jiné firmy než ty, jež je vyvinuly.
Konkurence umožní pokles ceny i větší rozšíření. Ještě více než po lécích však loni stoupala poptávka po volně prodejných přípravcích, jako jsou vitaminy či přípravky na hubnutí.
"Tento trh rychle roste, protože se objevují stále nové přípravky, loni třeba hlavně tabletky na hubnutí," říká Kryšpín. Na přední místa se tak i díky masivní reklamě loni probojovaly také přípravky Geriavit Pharmaton, Wobenzym nebo vitaminy Centrum, Kalibrum či Multitabs.
Za nejdražší léky Češi musí často sáhnout hlouběji do peněženky než lidé v EU. Vyplývá to ze srovnání cen horní pětadvacítky nejdražších léků provedeného společností IMS Health zabývající se celosvětově průzkumem farmaceutického trhu.
Jako nejdražší v Evropě vycházejí Velká Británie a Norsko, naopak nejlevnější je Řecko, Itálie a Belgie. Česko v tomto srovnání dopadlo jako vyšší průměr. Ceny běžných léků jsou podle zástupců farmaceutických společností stále nižší než v unii.
"Nedomnívám se, že by ceny léků v Česku byly vyšší než v některých zemích EU," říká Pavel Mazan z Mezinárodní asociace farmaceutických firem. Padesát nejprodávanějších léků v Česku stojí zhruba stejně jako v Řecku.
Obrovské rozdíly mezi cenami léků přetrvávají i v Evropské unii, čehož některé firmy využívají. "Jsou firmy, které se specializují na to, že nakoupí levněji léky ve Španělsku či Řecku, přebalí je a uzpůsobí, aby vyhovovaly místní legislativě, a dovezou třeba do Velké Británie," popisuje šéf IMS Health Martin Kryšpín.
Využívání rozdílů v cenách je legální, ale výrobcům stejně dělá těžkou hlavu. Třeba na spotřebě léků v Británii se tyto dovozy podílejí až jednou pětinou. Na celé akci přitom moc nevydělá ani spotřebitel, protože cena dovezeného léku se tolik od místní neliší. Využívání rozdílných cen lze čekat i po vstupu středoevropských zemí do unie. "Nabízí se dovoz z levnějšího Slovenska do Polska," říká Kryšpín.
