Od ledna příštího roku by tyto peníze měl začít rozdělovat Státní fond životního prostředí lidem, a to jako dotace na výměnu starých kotlů na uhlí za nové, spalující biomasu, či na pořízení obnovitelných zdrojů energie například i do nově stavěných domů. Dotovat se bude také zateplování domů nebo výměna oken.
"Na pravidlech dotací ještě pracujeme, jasno by mělo být během října," uvedl mluvčí ministra životního prostředí Jakub Kašpar.
Peníze do vytápění českých rodinných domků mají přitéct hlavně z Japonska, které si chce české "uspořené" emise koupit. Japonsko totiž svůj závazek poklesu emisí neplní.
Ministr životního prostředí Martin Bursík včera podepsal s japonským velvyslancem v Praze memorandum o porozumění, které připravovaný prodej emisních kreditů umožní.
Emise vynesou Česku až desítky miliard
Další zájemci mají podle Bursíka dostat příležitost v dražbě. "Většinu jednotek bychom rádi prodali až prostřednictvím aukcí, kde lze vzhledem ke konkurenci očekávat výhodnější cenu," řekl ministr.
Celkový výnos z prodeje jednotek, který bude probíhat až do roku 2012, se předpokládá ve výši 10 až 25 miliard korun. "V tuto chvíli lze jen těžko přesněji odhadnout cenu, za jakou jednotky prodáme," dodal mluvčí ministra Jakub Kašpar. Zda půjde celá částka jen do dotací na výměnu topení a zateplení domů, zatím také není jasné.
Emisní kredity, které má Česko na prodej, zhruba odpovídají tomu, jak Česko snížilo emise skleníkových plynů v tunách od roku 1990 až do dneška.
Česko se na konferenci v 90. letech v japonském Kjótu zavázalo, že sníží emise o osm procent do roku 2012, ve skutečnosti však klesly už nyní o 24 procent. Rozdíl, tedy 16 procent, odpovídá zhruba 150 milionům tun emisí.
"Do roku 2012 chceme prodat asi 100 až 120 milionů jednotek," dodal Kašpar. Jde o tzv. jednotky AAU, které Česko může prodat jiným státům, kterým se jejich závazek z Kjótského protokolu nedaří splnit.
Postkomunistické země limity splňují
To jsou vedle Japonska téměř všechny západoevropské země, jako je například Rakousko či Španělsko, nedaří se například ani Novému Zélandu. Tyto tři země také projevily o české kredity zájem.
Naopak v přebytku jsou téměř všechny postkomunistické země Evropy. "Stejně jako u nás prošel v devadesátých letech průmysl východoevropských zemí strukturálními změnami, takže pokles emisí byl mnohem výraznější," vysvětlil Kašpar.
Zatímco ochránci životního prostředí emisní obchody schvalují, průmyslníci jsou k nim kritičtí.
"Celý ten systém je naprosto nesmyslný. Výsledkem podle mě je, že nakonec bude globálně horší životní prostředí a konkurenceschopnost ekonomik v nových zemí Evropy bude omezena," říká Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu.
Výroba zatěžující životní prostředí se podle něj pouze posouvá do jiných zemí, které tyto závazky nepřijaly. Totéž podle něho platí i o obchodech s emisními povolenkami, které vydává Evropská komise členským zemím EU.
