Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za normy jakosti firmy moc neutrácí

  14:18aktualizováno  14:18
Olomouc - Pojmy ISO 9000 nebo ISO14000 mohou znít tajemně. Podnikatelé a jejich partneři z řad zákazníků ale vědí, že tato písmena a čísla znamenají byznys. Označují totiž certifikáty jakosti a enviromentálních systémů. Firma, která podmínky norem splnila, nabízí kvalitní služby, výrobky a chová se šetrně k životnímu prostředí. Utratit peníze za certifikáty jakosti se ale mnohým firmám zatím nechce. Dokladovat kvalitu však bude se vstupem do Evropské unie nutnost.

"Naším společným cílem je pozvednout úroveň podnikání. Certifikáty tomu pomáhají," míní ředitel Okresní hospodářské komory v Olomouci Jaroslav Havelka.
O získání certifikátů jakosti ale zatím není příliš velký zájem.

"Získat certifikát a zrealizovat všechny podmínky je finančně náročnější. Firmy, pokud k jejich získání nejsou vyloženě tlačeny, s certifikáty zatím váhají," řekla Helena Křepelková, ředitelka firmy Associated Consultans, která podniky na získání certifikací připravuje. "Je to tak," přitakal Antonín Brychta z poradenské společnosti QES, "firmy si ještě neuvědomují, že při vstupu do unie na nás budou kladeny přísnější požadavky než na samotné členy."

Certifikát jakosti přijde menší firmu přibližně na dvě stě tisíc korun. Polovinu stojí příprava, druhou si vezme certifikační orgán. Záleží ale na tom, jak dlouho se na splnění podmínek pracuje, jak je firma technicky vybavená, jaké má zaměstnance. "Příprava trvá minimálně rok, někdy se ale může protáhnout na dva," uvedl Brychta.
Helena Křepelková soudí, že pro podniky je získání certifikátu buď věcí tvrdě legislativní, nebo prestižní.

"Získáním certifikace jsme sledovali dva cíle. Chtěli jsme zdůraznit všem pracovníkům společnosti kladný vztah k životnímu prostředí. Druhým důvodem byl vztah k investorům, kteří kladou stále větší důraz na ekologické a šetrné chování svých partnerů," řekl Richard Kovářík z kroměřížské firmy Manďák, která staví i v přerovské nemocnici.

Za kolébku norem je označována Velká Británie, která je zavedla v 60. letech, když se komponenty vyráběné v zemích třetího světa neshodovaly se součástkami z Ostrovů. Ani v tuzemsku nejsou normy novinkou; musely se dodržovat i před listopadem 1989. "V oboru zkušebnictví a tvorby norem se nemáme za co stydět," ujišťuje o kvalitě ředitelka Křepelková.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační foto;)
Češi spotřebují víc elektrické energie. Produkci táhne uhlí

Češi v letošním prvním pololetí spotřebovali 31 terawatthodin (TWh) elektřiny, proti stejnému období loni o 3,2 procenta více. Meziročně o 2,5 procenta na 44,5...  celý článek

Ilustrační snímek
Drahé byty vyhánějí obyvatele Prahy, raději kupují domy za městem

Pořídit si byt v Praze je pro čím dál tím více lidí nereálné, a tak si raději kupují či staví domek za městem. To dokládají i aktuální čísla, podle kterých je...  celý článek

Díky realitní kanceláři RIA se Jablonci v roce 2013 podařilo prodat byty za...
Až sto tisíc na ruku. Firmy si přetahují lidi, nabízejí peníze i ubytování

Firmy lákají na takzvaný náborový příspěvek dělníky, operátory výroby, skladníky nebo programátory. Hlavně v dělnických profesích se peníze „za přestup“...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.