Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za novelou živnostenského zákona stojí neznalost a peníze, říká podnikatelka

aktualizováno 
- Před dvěma lety musela Ludmila Matějková odejít v rámci organizačních změn z Hospodářské komory. V Plzni, kam se z hlavního města vrátila, však novou práci nenašla. "Nebylo to lehké období. Stálé docházení na pracovní úřad vyčerpává hlavně psychicky. Když ale pořád nebylo zaměstnání v dohlednu, rozhodla jsem se, že to zkusím s vlastní firmou. Prodala jsem akcie z kuponové privatizace, od úřadu práce dostala dotaci třicet tisíc korun a koupila si počítač s tiskárnou," říká podnikatelka, jejíž společnost Regionální centrum profesního vzdělávání radí nezaměstnaným, jak najít práci.

Začala jste s podnikáním v době, kdy byl trh pro vzdělávací agentury poměrně nasycen. Bylo složité se prosadit?

Asi nejtěžší bylo vůbec začít, říct si, že musím. Nebyla jsem na tom psychicky moc dobře, hospodářskou komoru jsem opouštěla velmi zklamaná, hlavně kvůli vztahům mezi lidmi. Zůstat bez práce však pro mě bylo neúnosné, muž pracuje ve Škodovce, kde jsou místa nejistá, starší syn byl tehdy nezaměstnaný a mladší vykonával civilní vojenskou službu.

Od úřadů jsem se příliš velké podpory nedočkala, spíše naopak. Na dotaci jsem čekala půl roku, licitovalo se o její výši. Mohla jsem získat až osmdesát tisíc korun, vlastně ani nevím, proč dali nakonec třicet. Systém přidělování peněz - komu a kolik je přinejmenším zajímavý.

Vůči státním úředníkům obecně mám obrovské výhrady. Jejich židle jsou tak teploučké, že by si je měli každý den hladit. Chtěli by spoustu výhod, ale neuvědomují si, že si je musí nejdřív zasloužit. Vím, o čem mluvím, v době svého působení na Hospodářské komoře a nejen tam jsem se setkávala s pracovníky ministerstev i s poslanci.

Proč jste si vůbec pro podnikání vybrala obor, kde existovala v té době již veliká konkurence?

Mám se vzděláváním a učňovským školstvím mnohaleté zkušenosti. Snad jsem, za ty roky něco naučila. Začínat jinde úplně znovu v jiné oblasti by bylo složitější. Myslím, že jsem konkurenceschopná také díky cenám za své služby. Netoužím hned po autě či domě. Chci mít prostě co dělat, ne stát ve frontě na úřadu práce. A to říkám i svým klientům.

Z devadesáti procent na svých kursech přednáším sama. Jsou hlavně o komunikaci a psychologii. Vím, co lidi, kteří hledají práci, trápí, sama jsem byla nezaměstnaná. Zprostředkovala jsem například setkání nezaměstnaných s konkrétními podnikateli. Obě strany se vzájemně "vyzkoušely" a několik z nich uzavřelo pracovní smlouvu.

Nyní se chystám otevřít kursy pro maséry, vizážisty a kosmetičky a jazykovou přípravu pro obchodníky.

Podnikání znamená především stále myslet. Ráno vstávám a přemýšlím, čím nahradit akci, která právě končí. Jela jsem s manželem na kole podunajskou stezkou, rozhlížela se okolo a zapisovala si, jak využít rakouské nápady u nás. Možná už jsem ale trochu blázen.

Zmínila jste kursy pro maséry a kosmetičky. Bude po nich poptávka, když novela živnostenského zákona požaduje, aby zájemci o živnostenský list, mimo jiné i v těchto oborech, předložili nejen doklad o vzdělání, ale i praxi, kterou většina z přeškolených pochopitelně mít nebude?

Je pravda, že novela zákona mnoha podnikatelům způsobí obrovské problémy. A to nejen těm, kteří chtějí teprve začít. Dokazovat vzdělání a praxi musejí do roka i mnozí již fungující živnostníci. Pokud podmínky splňovat nebudou, měli by zaměstnat člověka, který zákonu vyhovuje, jinak o živnost přijdou.

Už jsem ale slyšela o firmách, které budou, pochopitelně za peníze, "nevyhovující" podnikatele zastřešovat. Český člověk dokáže prostě všechno obejít. Je to ale zase nečistý postup. Myslím, že v tomto ohledu se zákon měnit nemusel.

Stačilo jen důsledně využívat paragrafy toho minulého. Na druhé straně spousta současných podnikatelů, kteří podmínkám zákona vyhovují, si jen mne ruce. Zbaví se tak na několik let nové konkurence. Podle mne však rekvalifikační kursy budoucnost určitě mají.

Jak mohl podle vás vzniknout zákon, který podnikatelé označují za velmi nepovedený?

Důvody jsou podle mého dva - lobbistické zájmy, potažmo peníze a neznalost věci. Poslanci zvedali ruce pro zákon, jehož obsahu nerozuměli nebo prostě jen nedávali pozor, nezajímali se o něj.

Velký cirkus začal bezprostředně poté, co zákon nabyl účinnosti, kolem paragrafu o dvacetikorunové účtence. Pod tlakem veřejnosti sněmovna zákon během několika dnů změnila. Myslím, že podobný rozruch bude příští rok v březnu, až budou úřady podnikatelům posílat vyrozumění, že jim odebírají živnostenská oprávnění.

Navíc vše se dnes v tuzemsku "zaklíná" Evropskou unií. My jsme teď ale v jiné hospodářské situaci. Cesta do unie je však pro ty, kdo sestavují zákony, obrovskou šancí, jak ještě více zbohatnout.

Myslíte si, že dnes podnikatelé najdou oporu v profesních sdruženích, komorách či agenturách pro rozvoj podnikání?

Ze své minulé praxe v Hospodářské komoře i současné coby majitelky firmy vím, že tuto otázku je třeba posuzovat ze dvou stran. Tuzemští podnikatelé o pomoc agentur příliš nestojí.

Pro příklad: uspořádali jsme v Plzni seminář o tom, kde a jak lze žádat podporu či dotace, zájem o něj byl velmi malý. Ani vzájemně mezi sebou firmy zatím příliš nekomunikují.

Neumějí najít výhodu například ve spojení několika menších firem v jednu, která by byla konkurenceschopnější. Na druhé straně je v těchto institucích podle mne stále málo lidí, kteří věci opravdu rozumějí a snaží se pomoci.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výroba nové Škody Yeti v Kvasinách
KOMENTÁŘ: Ekonomika je jako strom, do nebe však neroste

Vzestup české ekonomiky je nečekaně vysoký, ale je v tom růstu dost skromnosti, vytrvalosti a poctivosti? Není to jen vzplanutí nad tím, jak stát rozdává...  celý článek

(Ilustrační snímek)
COOP tlačil na dvě stě dodavatelů. Poškození mohou žádat „bolestné“

Společnost COOP Centrum družstvo, která zajišťuje nákup pro tisíce družstevních prodejen v Česku, tlačila na více než dvě stě dodavatelů, aby plošně snížili...  celý článek

Příbram - Dlouhá Lhota, domovské letiště Jiřího Pruši shora.
Komu budou patřit malá letiště? Spor o příbramské o tom rozhodne

Nejvyšší správní soud v Brně odložil klíčové rozhodnutí v kauze letiště Příbram, které je precedentem pro desítky dalších letišť v České republice. Budou česká...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.