Třeba i tak, že při těchto vyjednáváních využijí své obchodní síly a pohrozí sankcemi.
Tlak chce Mezinárodní federace fonografického průmyslu IFPI vyvíjet zejména na desítku zemí, považovaných za největší hříšníky.
Ilegální továrny na výrobu pirátských cédéček jsou podle předsedy IFPI Jae Bermana navíc velmi často propojeny s organizovaným zločinem.
Vlády některých zemí na to zatím reagují pomalu. "Nemáme žádné pravomoci ani sílu. Nezbývá nám než ilegální kopírování hudebních nosičů mapovat a upozorňovat na ně příslušné vládní instituce. Ale vlády v těchto zemích často nedělají v boji proti pirátům dost," dodal Berman.
Podle něj by si hlavně Evropská unie měla vzít příklad z USA, které využily své obchodní síly k tomu, aby přinutily Rusko a Brazílii k prvním krokům v boji proti pirátům.
"Americká obchodní politika je nejdůležitějším prvkem v přesvědčování zemí, aby se zabývaly ilegálním kopírováním hudby," myslí si Berman. A dodává, že například evropský komisař pro obchod Peter Mandelson "by se měl více naladit na takovouto formu přebrání odpovědnosti".
Mezi největší hříšníky patří hlavně Rusko, Brazílie a Mexiko, kde je asi 50 až 65 procent prodaných hudebních nosičů nelegálních. V případě Ruska je situace ještě o to horší, že z této země se pirátské nosiče distribuují do dalších několika desítek zemí světa. Největším rájem pirátů zůstává Čína, kde je z deseti prodaných cédéček devět ilegálně zkopírovaných.
Prodej pirátských kompaktních disků s hudbou je opravdu skvělým byznysem - ročně se v něm točí okolo 4,5 miliardy dolarů. Ilegální kopírování může za to, že v posledních čtyřech letech klesl celosvětově prodej hudebních nahrávek ze 40 miliard dolarů na 32 miliard dolarů ročně.
|
Pirátská aritmetika Desítka největších hříšníků Pramen: IFPI |
