To je významná změna. Ještě minulý měsíc totiž mělo ministerstvo na stole i varianty, které lidem s nižším příjmem důchody oproti nynějšku snižovaly. Lépe placeným by tak vzrostly, aniž by bylo nutné sehnat peníze odjinud. U nového návrhu bude nutné najít peníze z jiných zdrojů.
Protože se postup změní v říjnu příštího roku, vyplatí se lépe placeným, kteří mají těsně před důchodem, počkat s odchodem do něj alespoň do této doby. Mohou si totiž polepšit.
Impulzem ke změně se stalo dubnové rozhodnutí Ústavního soudu. Ten na základě žaloby poměřoval výši důchodu a výši průměrné mzdy žalobce. Dospěl k tomu, že důchod ve výši 19 procent jeho mzdy je protiústavně nízký, a uložil ministerstvu zákon s výpočtem změnit nejpozději do 30. září 2011.
Každý rok až o půl miliardy víc
Neřekl přitom, jak vysoký poměr by pro něj byl akceptovatelný. "Ústavní soud může jen rušit předpisy v rozporu s ústavním pořádkem, ale nemůže je tvořit. Může jen naznačovat," prohlásil předseda soudu Pavel Rychetský.
Úředníci ministerstva si tak stanovili několik variant poměru důchodu ke mzdě a podle nich pak výpočet důchodu upravovali. MF DNES se pokusila takový výpočet nasimulovat.
Ročně odejde do penze 2,4 procenta aktivních lidí. Pokud by například penzisté měli dostávat aspoň třetinu toho, co v aktivním věku vydělávali, vyšší důchod než dnes by čekal od října 2011 přes čtyři tisíce nových penzistů. Šlo by o ty, kteří vydělávali více než 1,5násobek průměrné mzdy (35 tisíc) a jejichž důchod by za současných podmínek na třetinovou úroveň mzdy nedosáhl.
Náklady na tuto změnu by jen za poslední tři měsíce roku 2011 činily podle odhadu MF DNES až 40 milionů korun. V dalších letech by nákladnost celého důchodového systému narůstala zhruba o půl miliardy korun ročně.
Kdyby nikdo nesměl mít nižší důchod než čtvrtinu své průměrné mzdy, prodražoval by se systém přibližně o 200 milionů ročně. Zatím tuto hranici ministerstvo nestanovilo. O tom, koho se změny dotknou, by mělo být jasněji do konce měsíce. Zároveň budou muset úředníci vyřešit, kde na nové důchody vzít.
Zvyšovat sazbu důchodového pojištění nemají v úmyslu – patří totiž už dnes k nejvyšším v Evropě a systém přímo volá po reformě. Výběr pojistného totiž nepokryje ani vyplácené důchody. Třeba za první polovinu letošního roku státu chybí 18 miliard korun.
Důchody může zaplatit vyšší DPH
Vláda tak bude muset hledat jiné zdroje. Jedna z variant počítá se získáním zdrojů zvýšením nižší sazby daně z přidané hodnoty z 10 na 12 procent. To by do státní pokladny přisypalo až 13 miliard korun ročně navíc.
Na zvýšení důchodů lidem s vyššími příjmy by se použila jen část. Zbytek by podle zástupců koalice měl zůstat jako rezerva pro důchodovou reformu, která odstartuje v roce 2012.Aby zvyšování důchodů kvůli Ústavnímu soudu státní kasu tolik nebolelo, chce ministerstvo použít i některé návrhy ze závěrečné zprávy Bezděkovy komise pro důchodovou reformu.
Politická shoda panuje například v tom, že důchody už neporostou tak rychle jako dřív. Nemají se navyšovat každoročně o inflaci plus o třetinu růstu průměrné mzdy, ale pouze o zvyšování cen bez ohledu na vývoj mezd.
Také ženy s dětmi by měly odcházet do důchodu později než dnes.
V roce 2035 by se pro ženy i muže měla věková hranice sjednotit.
Důvodem, proč celá kauza kolem důchodů pro bohaté vznikla, je čtyři roky stará ústavní žaloba Karla Sochora, bývalého soudce Krajského soudu v Ostravě. Ten u soudu napadl výši svého důchodu.
Důchod vyšší jen o pár korun?
Jeho penze 13 346 Kč totiž odpovídá jen 19 procentům toho, co vydělával (68 tisíc korun). Na rozdíl od něj však průměrný důchodce v Česku v penzi dostane 44 procent svého předchozího průměrného příjmu (více o rozsudku čtěte zde).
"V Německu nebo v Rakousku je náhradový poměr až do výše stropu pro všechny stejný. Když má někdo třikrát vyšší mzdu, má třikrát vyšší důchod. U nás má jen o pár korun vyšší důchod," poznamenal k tomu s kauzou obeznámený ministerský úředník, který si nepřál být jmenován.
Strop na pojistné se přitom v Česku zavedl až od roku 2008. Do té doby přispívali dobře vydělávající lidé do důchodového systému prakticky bez omezení.
Podle osobního názoru předsedy Ústavního soudu Rychetského by za nápravu mohlo být považováno snížení stropu na sociální pojištění na trojnásobek průměrné mzdy, jak navrhuje Bezděkova komise. "Jeví se to jako adekvátní krok," uvedl soudce.
Se snížením stropu se počítá až v roce 2012 v souvislosti s důchodovou reformou. Ještě příští rok má být strop dokonce zvýšen kvůli příjmům do rozpočtu na šestinásobek průměrné mzdy.
