Zemědělci v Česku si tak budou muset mnohem více hledět, jak zacházejí se životním prostředím.
Kromě už existujících postihů nové předpisy stanoví pokuty až do výše 250 tisíc korun například za nesprávné údaje v žádostech o dotace nebo když zemědělec státu nepřizná, že rozorává meze.
Nový zákon totiž stanoví mnohem pečlivější kontrolu evidence užívání půdy. Rozorávání mezí je jedním z nejčastějších prohřešků zemědělských podniků.
Přísně zakázaným ukrajováním mezí si totiž firmy nahánějí hektary. Čím větší mají výměr na plochu, tím více dotací dostávají. Právě dotace na plochu jsou nejštědřejším a zároveň automatickým příspěvkem Unie.
Stát bude podle zákona také mnohem efektivněji provádět kontroly, zda například zemědělci nevypouštějí močůvku do svého okolí nebo dobře zacházejí se zvířaty. Desítka státních institucí k tomu bude používat jednotný systém.
"Výsledky kontrol dostane Státní zemědělský intervenční fond pro rozhodování o poskytování dotací," uvedl ministr zemědělství Jakub Šebesta.
Porušení "dobré hospodářské praxe" stát od ledna tohoto roku trestá nejen pokutou, ale i srážkou z dotací. Mezi zapovězené činnosti patří také pěstování širokořádkových plodin (hlavně kukuřice nebo řepy).
Ty totiž na kopcích nezadržují vodu a při povodních se půda odplavuje z polí. Za znečištění obcí po povodních chtějí také někteří starostové zemědělce žalovat.
Vodní erozí v důsledku špatného zacházení s půdou je přitom podle ministerstva životního prostředí ohrožená skoro polovina veškeré orné půdy v zemi. Na mnoha místech podle ministerstva zemědělství odplavaly tuny zeminy a několikanásobně byly překročeny povolené limity.
