"Sledovali jsme zaměstnance od loňského srpna do listopadu. Hraním na počítači v pracovní době strávili během té doby dohromady téměř 42 tisíc hodin," neskrývá své překvapení mluvčí Dopravního podniku Ondřej Pečený.
Není to však v Česku zdaleka ojedinělý případ. A v poslední době jich neustále přibývá. Když si například podobný audit jako pražský Dopravní podnik nechala loni zpracovat radnice v Dobrušce, její vedení se zděsilo.
Ze sedmdesátky zaměstnanců "prošla" jen asi třetina. Všichni ostatní si během práce alespoň nějaký čas na počítačovou kratochvíli našli. Jeden z úředníků strávil hraním her během měsíce a půl přes čtyřicet hodin.
Jen tak si zahrát se v práci nevyplácí
Na první pohled je to jasné – vyhození zaměstnanci dělali něco, co rozhodně nesouviselo s jejich prací. Propustit nezbedného zaměstnance však není vůbec jednoduché. Právníci, které MF DNES oslovila, totiž říkají, že ne vždy musí surfování nebo hraní her skončit vyhazovem.
Soukromý e-mail občas pošle každý z nás, stejně jako sem tam navštívíme nějakou tu "nepracovní" stránku. Kdy vás tedy za to může šéf vyhodit? "Přesné pravidlo není, ale myslím, že pro okamžité propuštění musíte takovou činností strávit alespoň polovinu pracovní doby," říká právník Martin Vališ.
Výpovědi se možná nevyhnete, ani pokud "surfujete" po internetu kratší dobu. V tomto případě však musí nenáviděné obálce s výpovědí předcházet alespoň jedno varování od šéfa.
Jsou tu nicméně další otázky – jak vůbec zaměstnavatel zjistí, že hrajete hry nebo brouzdáte na erotických webech? Kontrola od vašeho šéfa totiž má své hranice. "Zaměstnavatel má právo kontrolovat, zda pracovníci neužívají jeho majetek k soukromým účelům. Současně musí respektovat jejich soukromí," vysvětluje Vališ.
Většina úřadů i firem si na prověrku svých zaměstnanců najímá specialisty. Ti "nasadí" do jednotlivých počítačů sledovací programy a od té doby je každé vaše "kliknutí" pod dohledem.
Právě tak přišel Krajský úřad v Ostravě na to, že vedoucí odboru kultury a památkové péče stráví hraním karet na počítači zhruba pět a půl hodiny ze své denní pracovní doby. Tak ho vyhodili.
"Šéf má právo na takovou kontrolu. Zároveň by měl svým lidem předem říct, že je může čas od času prověřovat. Je otázka, jestli to všechny firmy a úřady skutečně dělají," říká mluvčí Úřadu na ochranu osobních údajů Hana Štěpánková. Firmy to často řeší jednoduše: o možném sledování napíšou rovnou do pracovních pravidel.
Stránky, na které vás šéf nepustí
Řada institucí své zaměstnance internetového "pokušení" raději zbavuje rovnou. "Prostě jsme jim zablokovali většinu webových stránek. Dostanou se jen na ty, které s jejich prací souvisejí. Třeba na portál ministerstva vnitra nebo na obchodní rejstřík," řekl tajemník teplického magistrátu Marek Fujdiak.
"Když se někdo chce podívat jinam, musí o to požádat nadřízeného. Samozřejmě to musí také zdůvodnit," dodal.
Mnoho úřadů i firem zakázalo do svých počítačů instalovat programy, díky kterým lze třeba chatovat či stahovat hudbu. "Zaměstnance pochopitelně kontrolujeme. Nebudeme ovšem zveřejňovat jak," uvedl mluvčí automobilky Škoda Jaroslav Černý.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt je optimista. "U nás máme všichni práce nad hlavu. A když někdo zahálí u počítače, hned ho zaměstnáme," líčí. Podle odborníků na internet je ale surfování v práci stále populárnější. Pokud Cikrt mluví pravdu, je jeho úřad spíše výjimkou.
