Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za své potíže může i sama Union banka

  0:01aktualizováno  0:01
Union banka si přes tvrzení svých majitelů způsobila současné potíže do značné míry i sama. Představitelé banky sice tvrdí, že se finanční ústav dostal do potíží hlavně proto, že kdysi převzal čtyři menší krachující banky, ale většinu z téměř 3,5 miliardy špatných úvěrů, na něž se banka neúspěšně pokoušela získat státní garanci ve výši 1,7 miliardy korun, poskytlo její vedení.

Černou můrou věřitelů Union banky je už dlouhá léta špatný úvěr ve výši 400 milionů pro firmu MS-Unikov. Na dluh MS-Unikovu chtěla Union banka téměř stomilionovou státní garanci.

"Úvěr byl poskytnut na koupi ostravského Kovošrotu, který místní hutě nutně potřebovaly," říká bývalá šéfka Union banky Marie Parmová, podle níž se úvěr nesplácel hlavně kvůli Nové huti.

"Nová huť ostravský Kovošrot tak zadlužila, že nebyl schopen platit své závazky," tvrdí a dodává, že úvěr ještě koncem 90. let nijak rizikově nevypadal mimo jiné i proto, že za Unikovem stála právě Nová huť považovaná za silnou a perspektivní firmu.

Nová huť je jedním ze zakládajících akcionářů Union banky. Dnešní vedení firmy Ispat-Nová huť nechce okolnosti půjčky pro svou spřízněnou společnost komentovat. "Nová huť do Unikovu vstoupila až ve chvíli, kdy už tam dluh vůči Union bance byl," řekl mluvčí huti Ivo Čelechovský.

Generální ředitel František Chowaniec potvrdil, že Nová huť se v Unikovu angažovala proto, aby neztratila kontrolu nad největším zpracovatelem šrotu na Ostravsku: "Tento zájem byl logický," míní.

Více než 90 milionů dluhu Union bance zanechala společnost Petrcíle, která patřila někdejším manažerům Nové huti v čele s jejím ředitelem Jaroslavem Pětrošem. Ani on se nechce ke starým obchodům s Union bankou vracet: "Petrcíle dnes patří někomu jinému, nemáme s tím už nic společného," řekl.

Na Novou huť či další ostravské ocelářské firmy jsou obchodně napojeni i jiní dlužníci Union banky, například firma EH Eisen- und Hüttenprodukte Verwaltung s úvěrem více než 72 milionů korun.

Další svého času známou firmou, která dluží 26 milionů korun, je Báňská a hutní, dnes již zkrachovalá společnost Jiřího Láši, jednoho z nejvlivnějších ostravských obchodníků 90. let. Ten také úzce spolupracoval s velkými podniky, jež tehdy ovládaly Union banku.

Za Báňskou a hutní zůstal už dříve kromě dluhu v Union bance také skoro šedesátimilionový nesplacený úvěr v Komerční bance a další v Moravia bance, který musel převzít na svá bedra stát. "Naše bankovní úvěry měly sloužit k financování pohledávek, které jsme měli za naším hlavním zákazníkem, jímž bylo OKD. Právě OKD nám v roce 1997 ze dne na den vypovědělo smlouvy, což Báňskou a hutní položilo," říká Láša.

K dalším dlužníkům Union banky patří s částkou 180 milionů Hutní závody Břidličná. Přes 369 milionů činí ztrátový úvěr Přerovských strojíren v konkurzu. Skoro sto milionů dluží bance zkrachovalý Masokombinát Martinov.

Banka se k dluhům, které nadělaly vlivné moravské firmy, nevyjadřuje. "Musíme zachovávat bankovní tajemství," řekl mluvčí Josef Řeřicha. Parmová však tvrdí, že pokus žádat na celý balík starých problematických úvěrů státní garanci přes 1,7 miliardy korun byl předem ztracen: "Pozdější vedení zřejmě mělo pocit, že je lepší zkusit chtít co nejvíc," prohlásila Parmová.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Společnost Pilous se Škodou Auto přišli na způsob, jak do kontejneru vměstnat 4...
Obalová firma hraje tetris s octavií. Do kamionu se vejdou čtyři

Pravidla ve světě automobilek jsou tvrdá. Přepravní obaly, které vyrábí pražská firma Pilous, musí být ve Škodě Auto nachystané do dvaceti minut od oznámení...  celý článek

ČEZ
Čistý zisk ČEZ vzrostl o 21 procent na 16,7 miliard korun

Čistý zisk energetické společnosti ČEZ stoupl v pololetí meziročně o 21 procent na 16,7 miliardy korun. K růstu dopomohly mimořádné příjmy z prodejů akcií MOL...  celý článek

Ředitel společnosti Spak Sušice Tomáš Froyda. (16. prosince 2016)
Sušický kečupář Spak nemá dost lidi, některé výrobky škrtne

Zatímco zájem o dresinky klesá, kečupům Spak se daří. Nyní však firma plánuje nabídku zúžit. Důvodem je nedostatek personálu, se kterým se firma potýká.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.