Edvard Beneš, poválečný prezident Československa, který podepisoval takzvané Benešovy dekrety. Na jejich základě proběhly poválečné odsuny a zabavování majetku Němců, Maďarů i kolaborantů.

Edvard Beneš, poválečný prezident Československa, který podepisoval takzvané Benešovy dekrety. Na jejich základě proběhly poválečné odsuny a zabavování majetku Němců, Maďarů i kolaborantů. | foto: Archiv, MAFRA

Stát nemusí platit za Benešovými dekrety znárodněnou továrnu

  • 12
Potomek majitelů brněnské textilní továrny Reimann & Sohn, znárodněné v roce 1945, neuspěl se žalobou na stát o náhradu škody ve výši 1,276 miliardy korun. Městský soud v Praze potvrdil, že stát v arbitráži nemusí nic platit. Žalující strana totiž mimo jiné neprokázala, že je její nárok oprávněný.

Potomek bývalých vlastníků brněnské textilky Reimann & Sohn (před válkou Weiss & Hanák) žaloval stát o 1,276 miliardy korun za znárodněný majetek po své rodině. Ministerstvo financí už ve správním řízení zamítlo jeho žádost, protože neprokázal, že je oprávněnou osobou. Jedním z dalších důvodů bylo i promlčení a zvláštní charakter polistopadových zákonů.

Městský soud v Praze nyní jako odvolací soud potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1, který zamítl žalobu proti České republice. Na základě Benešových dekretů se po 2. světové válce znárodnily mnohé doly a průmyslové podniky.