Nejdražší vzdělávací akce státu v dějinách domácích eurodotací. Celkem 17,4...

Nejdražší vzdělávací akce státu v dějinách domácích eurodotací. Celkem 17,4 miliardy šlo na školení a rekvalifikace jako pomoc firmám ohroženým hospodářskou krizí. Hradila se školení, doprava i náhrada mzdy zaměstnancům v době školení. Měřitelnost úspěchu projektu je nulová. | foto: Reuters

Evropské unii hrozí deset let bez růstu, varuje německý ekonom Sinn

  • 280
Záchranné mechanismy eurozóny a ECB, které mají pomáhat zemím v krizi, jsou nespravedlivé a Evropu budou stát deset let bez ekonomického růstu. Tvrdí to šéf respektovaného německého institutu Ifo Hans-Werner Sinn. Podle něj se nakupují toxické dluhopisy a podporují se tím rizikové obchody.

„Záchranný mechanismus ESM a opatření ECB, která nakupuje toxické státní dluhopisy a následně je odepisuje jako ztrátu, znamenají jen to, že daňoví poplatníci musejí uhradit ztráty investorů do těchto rizikových cenných papírů,“ řekl Sinn. „Uklidňujeme tím kapitálové trhy, protože přenášíme riziko na daňové poplatníky,“ dodal. Toxické dluhopisy jsou cenné papíry nakupované s velkým rizikem a nejistou návratností, v posledních letech zejména dluhopisy Řecka, Kypru a dalších zemí, které musela zachraňovat eurozóna.

Sinn označil takovou politiku za cynickou a nesprávnou. „V první řadě je to nespravedlivé vůči daňovým poplatníkům. Proč by měli nést zátěž místo investorů?“ zeptal se.

„Zadruhé, a to je ještě důležitější, vede to k chybnému směřování investic. Protože toto přesunutí rizika na daňové poplatníky motivuje investory k tomu, aby se příště zachovali stejně a znovu vložili peníze do riskantních projektů, v nichž se kapitál znehodnotí,“ řekl šéf institutu Ifo. „Evropu to bude stát dalších deset let bez hospodářského růstu,“ doplnil.

Podle něj navíc hrozí posilování protievropských nálad a sociálního napětí, pokud bude zachován současný systém finančních transferů ze severu na jih eurozóny. „Jih se kvůli tomu stává stále víc závislý na pomoci ze severu, přitom ale kvůli zajištění stálého přísunu peněz nemá potřebnou motivaci k tomu, aby zvýšil svou konkurenceschopnost,“ řekl Sinn.

Jako možné řešení současné evropské krize vidí Sinn transformaci Evropské unie do konfederace po vzoru Švýcarska. „Jedním ze základních stavebních prvků Švýcarska je to, že jednotlivé kantony vzájemně neručí za své dluhy. Místní správa tak může zkrachovat a věřitelé přijít o své peníze. Všichni to vědí a podle toho také k investicím přistupují. Investoři jsou s nákupy dluhopisů opatrnější a kantony nemají problém s předlužením,“ řekl Sinn. Přiznal však, že k takovému řešení nevidí v EU politickou vůli.