Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Eurozóna se uzdravuje, záchranný program opouští už druhá země

  10:08aktualizováno  10:08
Tři roky poté, co se Portugalsko ocitlo na pokraji hospodářského kolapsu, je země téměř připravena postavit se znovu na vlastní nohy. Po Irsku se tak Portugalsko stává druhou zemí eurozóny, která opouští mezinárodní záchranný program Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu.

Portugalský prezident Aníbal Cavaco Silva na setkání s čínským premiérem Li Kche-čchiangem v Pekingu (16. května 2014) | foto: Reuters

Země se v roce 2011 stala po Řecku a Irsku třetí zemí eurozóny, která byla nucena požádat o pomoc. Celkem země získala 78 miliard eur (zhruba 2,1 bilionu Kč). Výměnou z to však musela přijmout přísný úsporný program. Na rozdíl od Řecka si Portugalsko nemuselo vyjednat druhou pomoc.

Portugalská vláda uvedla, že další pomoc nepotřebuje, protože investoři jsou ochotni půjčovat zemi za příznivou cenu. V dubnu Portugalsko prodalo dlouhodobé dluhopisy v objemu 750 milionů eur s úrokem pouze 3,6 procenta, což je pro zemi zvládnutelné. Před třemi lety investoři požadovali úrok až 17 procent.

Ekonomika roste, daří se exportu

Po třech letech recese začala také růst ekonomika a MMF odhaduje, že HDP Portugalska letos vykáže růst o 1,2 procenta. V celé Evropské unii se má HDP zvýšit o 1,6 procenta. Poslední zprávy však ukazují, že HDP Portugalska v prvním čtvrtletí klesl o 0,7 procenta. Vláda uvedla, že důvodem bylo zastavení výroby ve velkých vývozních továrnách a zdůraznila, že ekonomika v posledním roce vykazuje známky zlepšení.

Vývoz v období let 2010 a 2013 vzrostl o 27 procent. Vysoký růst vykazuje hlavně tradiční obuvnický a textilní průmysl. Vývoz obuvi stoupl ve stejném období o 40 procent a textilu o 11 procent. Daří se však i turistice. Počet turistů v Portugalsku loni vzrostl o 4,2 procenta na zhruba 14,4 milionu. A pozitivní zprávy přicházejí i z domácího trhu. Prodej osobních aut se v prvním čtvrtletí zvýšil o 40,5 procenta, zatímco v celé Evropě v průměru o 8,4 procenta.

"Hlavní cíl záchranného programu - dostat peníze z trhu za rozumnou cenu - byl dosažen," řekl agentuře AP Álvaro Almeida z ekonomické fakulty university v Portu.

Důležitým krokem pro odchod z programu bylo snížení deficitu státního rozpočtu. Na konci loňského roku činil rozpočtový deficit 4,9 procenta hrubého domácího produktu. Před třemi lety dosahoval dokonce 10,1 procenta.

Zadlužení zůstává vysoké, lidi zlepšení nepocítí

Ačkoli Portugalsko udělalo velký pokrok v usměrnění svých veřejných financí, stále má před sebou hodně práce. Cílem země je do roku 2018 dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, ekonomický pokles v prvním čtvrtletí však jen zdůraznil křehkost současného oživení.

Také dluh zůstává vysoký. Loni zadlužení činilo 129 procent HDP, průměr EU je přitom 87,1 procenta. Vysoké zadlužení je i jedním z vážných problémů, které nutí zahraniční ratingové agentury ponechat hodnocení portugalského dluhu v neinvestiční kategorii.

Pro mnoho Portugalců byly poslední tři roky velmi obtížné a v nejbližší době je zlepšení nečeká. Míra nezaměstnanosti sice klesla z loňského rekordu 17,7 procenta, stále se však pohybuje kolem 15 procent. Podle statistického úřadu loni žila pětina populace, konkrétně asi dva miliony dospělých Portugalců, jen za 400 eur měsíčně (11 000 Kč).

Prezident Aníbal Cavaco Silva upozornil, že 75 procent záchranného úvěru Portugalsko nesplatí do roku 2035. A do té doby bude stále pod kontrolou zahraničních věřitelů, kteří se budou chtít ujistit, že dostanou své peníze zpět. "Portugalsko: 20 let otrokem" napsal v této souvislosti jeden tamní list.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.