Bývalý řecký ministr financí Janis Varufakis.

Bývalý řecký ministr financí Janis Varufakis. | foto: Reuters

Se záchranou Řecka končíme v úterý, rozhodli zástupci eurozóny

  • 727
Aktuální záchranný program pro Řecko skončí v úterý v noci a euroskupina už ho dál neprodlouží. Po sobotní schůzce ministrů financí zemí platících eurem to v sobotu oznámil šéf euroskupiny Nizozemec Jeroen Dijsselbloem. Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis večer uvedl, že Řecko zůstává v eurozóně.

Na dalším jednání, kterého se již nezúčastnil řecký kolega, pak ministři slíbili udělat vše potřebné pro stabilizaci eura. Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis večer na Twitteru oznámil, že Řecko nadále zůstává v eurozóně. Pro euroskupinu podle něj bude nyní důležité zajistit finanční stabilitu a dále posílit eurozónu. 

27.června 2015 v 20:24, příspěvek archivován: 27.června 2015 v 21:11

#Greece remains part of the eurozone. #Eurogroup decisive to ensure the financial stability and to further strengthen the eurozone.

„Dříve nebo později, spíše dříve, se země ocitne mimo eurozónu,“ reagoval na poslední vývoj hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podle něj je ještě možné najít cestu ven, ale na zvrat už zbývají jen hodiny. „Obavám se, že se Řecko, Evropa a celý svět v pondělí ráno může probudit do chaosu,“ dodává ekonom (celý komentář čtěte v boxu).

David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte

„Sice je stále možné najít cestu ven, ale teď už jde skutečně o hodiny. Pokud se během příštích 24 hodin nepodaří najít alespoň krátkodobé překlenovací řešení, čeká Řecko v pondělí ráno chaos. Plíživý run na banky by se zvrhnul v drtivý tlak, kdyby ovšem banky otevřely, což se nestane. ECB nezbyde nic jiného, než odstřihnout řecké banky od likvidity, neboť řecké státní dluhopisy přestávají být dostatečným ručením za půjčky. Aby finanční sektor, a s ním i celá ekonomika, mohl fungovat, bude muset vláda zavést buď novou měnu nebo kvaziměnu paralelní s eurem. Dříve nebo později, spíše dříve, se země ocitne mimo eurozónu.

Obavám se, že se Řecko, Evropa a celý svět v pondělí ráno může probudit do chaosu. Chaosu, který nikdo nedokáže odhadnout. Může se omezit na Řecko, může být ale také podobným momentem, jako pád Lehman Brothers. Před sedmi lety také málokdo tušil, že pád nejmenší z pěti velkých investičních bank na Wall Street způsobí globální finanční krizi... na jejímž konci je odchod Řecka z eurozóny.“

Dalším krokem může být ustřižení Řecka od půjček Evropské centrální banky, které využívají komerční banky v Řecku. To povede k zavedení kapitálových kontrol - banky zavednou přísný strop pro transakce a výběry hotovosti - případně banky neotevřou vůbec.

Francouzský ministr financí Michel Sapin uvedl, že Řecko zůstane v eurozóně navzdory kolapsu jednání. Paříž je podle něj také stále připravena obnovit jednání. „To není odchod Řecka z eurozóny,“ řekl Sapin novinářům po jednání euroskupiny. Všech 18 dalších členů eurozóny podle něj jasně řeklo, že Řecko bylo a mělo by zůstat v eurozóně bez ohledu na současné potíže.

Řekové přerušili rozhovory s věřiteli

Podle řeckého ministra Janise Varufakise odmítnutí prodloužit Řecku záchranný program ohrožuje demokratickou důvěryhodnost euroskupiny.

Před zasedáním ministrů financí eurozóny přitom Varufakis oznámil, že chce věřitele požádat o prodloužení záchranného programu kvůli plánovanému referendu o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení řecké dluhové krize, které se má uskutečnit 5. července (psali jsme zde).

Podle svých slov Varufakis žádal o prodloužení záchranného programu „pouze o několik dní, pár týdnů“. Dijsselbloem ale uvedl, že Řecko požadovalo prodloužení o celý měsíc.

Dohodu s věřiteli chce 57 procent Řeků

Průzkum, který se uskutečnil před oznámením premiéra Alexise Tsiprase o referendu, ukázal, že 57 procent lidí je pro přijetí záchranné dohody s mezinárodními věřiteli. Naopak ukončení jednání s věřiteli si přálo 29 procent dotazovaných. Průzkumu se v období od 24. do 26. června zúčastnilo kolem 1 000 lidí.

Řecká strana podle Dijsselbloema v pátek večer jednostranně přerušila rozhovory s trojicí věřitelských institucí, řečtí vyjednávači museli dokonce odejít z jednání, které zrovna vedli. „Krokem řecké vlády jsme byli nepříjemně překvapeni,“ poznamenal šéf euroskupiny. Instituce podle něj byly stále připraveny zvažovat řecké nabídky a diskutovat o nich.

„Atény odmítly nabídku, která ještě nebyla definitivní a mohla se měnit,“ řekl nizozemský ministr. Rozhodnutí řecké vlády ji nehotovou předložit k hlasování v referendu, a to ještě s výrazně negativním doporučením, považuje Dijsselbloem za neférové.

Tsiprasova vláda se k návrhům trojice institucí staví negativně, připomněl Dijsselboem. Proto i po případném výsledku referenda pro podpis dohody pochybuje o odhodlání kabinetu dohodu s institucemi skutečně uvést v život. „Pokud vláda o balíčku mluvila takto negativně, je jen málo věrohodné, že i po ‚ano‘ jej prosadí v potřebné podobě,“ myslí si šéf euroskupiny.

Řecký premiér Alexis Tsipras v sobotu podle agentur telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelouvou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Podle řeckých zdrojů jim řekl, že Řekové přežijí, bez ohledu na rozhodnutí ministrů financí eurozóny o prodloužení záchranného programu. Navrhované referendum o pomoci se pak prý uskuteční bez ohledu na rozhodnutí euroskupiny.

Chystané referendum nebude o euru, odmítl Varufakis

O referendu, které se v pátek pozdě večer rozhodl uspořádat řecký premiér Alexis Tsipras, má v sobotu večer hlasovat řecký parlament. Řecko nyní žádalo o krátké prodloužení programu tak, aby platil v době, kdy by se mělo referendum konat.

Řecký parlament by měl podle Dijsselbloema jasně pochopit, jaké možnosti jsou na stole. Musí správně zhodnotit, zda byl správně informován o okolnostech. „Také z hlediska rizik, která v příštích týdnech čekají. V tom nemůžeme pomoci. O rizicích mluvím s lítostí, ale budou,“ zdůraznil Dijsselbloem. Nemůže prý odpovědět na otázku, o čem budou Řekové 5. července hlasovat, když nynější program skončí už 30. června.

Řecký ministr odmítl, že by chystané referendum bylo „o euru“. Varufakis připomněl, že neexistuje právní základ pro odchod z eurozóny. „Voličů se ptáme na jednoduchou věc: Chcete, abychom podepsali předloženou dohodu, nebo ne?“ vysvětloval na vlastní tiskové konferenci.

Dijsselbloem také poznamenal, že řecké závazky vůči věřitelům nezmizely a je odpovědností řecké vlády je dodržet. Na konci měsíce čeká Atény splátka skoro 1,5 miliardy eur (téměř 41 miliard korun) Mezinárodnímu měnovému fondu, v příštích měsících pak ještě vyšší splátky Evropské centrální bance.

V sobotu večer uvedl vicepremiér Jannis Dragasakis po setkání s šéfem ECB Mariem Draghim, že řecká vláda bude pokračovat v úzké spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB) a řeckou centrální bankou, aby zajistila stabilitu domácích bank. ECB oznámila, že podrobně sleduje vývoj situace kolem Řecka a Rada guvernérů se sejde „v patřičné době“. Podle informovaných zdrojů má zasedat v neděli a bude jednat o tom, zda prodlouží řeckým bankám program nouzového financování.

Řekové vybírají úspory, bankomaty jsou ale prázdné

Kvůli obavám, že řecká centrální banka začne omezovat výběry z účtů, se podle zpravodaje BBC začaly před řeckými bankami tvořit fronty. I když místní obyvatelé s výběrem peněz ze svých účtů čekali až do poslední chvíle, s blížícím se koncem záchranného programu a nově vyhlášeným referendem se fronty před bankomaty v celých Aténách neustále zvětšují.

Jedna z bank stanovila limit na výběr z jednoho účtu na 3 000 euro (asi 81 000 korun), na některých bankomatech se objevují ručně psané nápisy, že jsou prázdné. „Hra skončila,“ řekl reportérovi jeden z mužů čekající ve frontě. „Řecko se chystá do neprobádaných vod. Obávám se, že banky zavřou v pondělí,“ dodal.

, ,