Jde o hodně: ve hře jsou desítky miliard korun. Vládní politici už si to zřejmě plně uvědomili a nahlas vyzývají k větší aktivitě.
Od příštího roku začne platit v Unii nový sedmiletý finanční rámec, který nasměruje nemalé prostředky do nových členských zemí.
Česko by mohlo ročně získat z evropských fondů až 100 miliard korun na čističky odpadních vod, nádraží či nové komunikace. Tedy pokud předloží kvalitní a správné projekty. "Bude se jednat o první a současně poslední velké peníze, které z Bruselu dostaneme," říká ministr pro místní rozvoj Radko Martínek.
Jeho ministerstvo vypracovalo Národní rozvojový plán, který poslouží jako návod, jak peníze získat a "využít pro zvýšení výkonu českého hospodářství".
Podle Martínka mnoho projektů není schváleno kvůli nejrůznějším chybám.
Chybí potřebné tiskopisy, nebyly doloženy potřebné náležitosti či mezi jednotlivými dokumenty panuje nesoulad. Žadatelé o dotace však poukazují na velkou přísnost požadavků Bruselu a na přílišnou byrokracii.
Symbol českých problémů
Jednou z největších investic v Česku, na které připutují peníze z Bruselu, je rekonstrukce brněnského hlavního nádraží. A zároveň je to i přehlídka problémů, kterým v Bruselu mnohdy příliš nerozumějí.
Odhady nákladů na rekonstrukci železnice ve městě a na přesun brněnského nádraží o osm set metrů dál od centra se pohybují nad hranicí dvaceti miliard. Brňané se shodují, že chtějí evropské peníze, ale nemohou se domluvit, kde postavit nové osobní nádraží. Na něm přitom Evropě záleží nejméně.
"Nechceme od Unie peníze na přesun osobního nádraží, chceme je na rekonstrukci železničního koridoru přes Brno," vysvětloval ministr dopravy Milan Šimonovský na únorové prezentaci projektu v Bruselu.
Šance získat z Unie peníze na opravu železničního průtahu, je přitom vysoká. Brno leží na křižovatce dvou koridorů, které jsou pro evropskou dopravu prioritní.
"Mohli bychom dostat okolo osmi miliard," odhadl na začátku roku Šimonovský, který brněnské nádraží prosadil také jako prioritní dopravní projekt České republiky.
"Bez peněz z Evropy nebude možné nádraží postavit," tvrdí bývalý brněnský primátor a europoslanec Petr Duchoň. Peníze, které nepřijdou z Unie, má doplatit stát a brněnská radnice.
Příliv evropských peněz má však háček – osobní nádraží. Projekt, který masivně propaguje město a jehož příprava běží už od poloviny devadesátých let, počítá se stavbou nového nádraží jen 800 metrů jižněji, než je to současné. A to se nelíbí mnoha Brňanům, kteří propagují zachování nádraží v centru Brna. Příznivci odsunu nádraží se s odpůrci dokonce pohádali přímo při prezentaci celého projektu v Bruselu
