Přestože Češi jsou Středoevropané, v řadě ohledů přebírají zvyky typické spíše pro obyvatele Británie či Spojených států. "Češi si rychle oblíbili platební karty, supermarkety, v obchodech je fascinuje nonstop provoz, což je pro středoevropskou kulturu spíše výjimečné," říká ekonom ČSOB Josef Kovalovský.
Chuť po úvěru zvyšují samy banky, které dávno přestaly žádat u desetitisícových úvěrů ručitele. Z rychlého zadlužování domácností však nemají jejich odborníci obavy.
Průměrné mzdy se zvyšují a ekonomika má i přes určité zpomalení stále rostoucí vyhlídky. "Občané mají evidentně důvěru ve svou finanční situaci a banky dobře vědí, komu si mohou dovolit půjčit," tvrdí ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek.
Celkový počet úvěrových smluv dosáhl kolem 2,5 milionu kusů, zatímco před třemi lety to bylo kolem milionu. Vedle bank se totiž občané zadlužují i u leasingových firem a splátkových prodejců, kterým dluží další miliardy korun. Například koupě zboží na splátky využívá každý třetí Čech.
Češi si rychle zvykají žít na dluh
Před pár lety byl občan žádající stotisícový úvěr pro banky obtížným hmyzem, který obvykle rezignoval poté, co měl dovést tři ručitele či předat dům do zástavy. S příchodem nových vlastníků však banky pochopily, že malý dlužník většinou splácí, je ochoten platit vyšší úroky než firmy a že jde vlastně o velice výnosný obchod.
Čerpání úvěrů se ze strany občanů za poslední dva roky zvýšilo v pěti největších bankách celkově o 220 procent a dosáhlo počtu téměř 1,5 milionu smluv. Celkový úvěrový trh pro občany se včetně leasingu a splátkového prodeje pohybuje kolem 2,5 milionu smluv v objemu kolem 140 miliard korun.
Obliba úvěrů začíná v Česku nabírat obrátky a rozměr, který patří spíše do anglosaského světa než do střední Evropy. "Některé zvyky jsou Češi schopni převzít velice rychle. Například v platebních kartách se můžeme srovnávat s vyspělými evropskými státy," soudí ekonom ČSOB Josef Kovalovský.
První platební kartu pro veřejnost přitom Česká spořitelna zavedla v roce 1989 a v současné době jich je v Česku celkově přes čtyři miliony. Světová premiéra bankovní karty se přitom odehrála již o 38 let dříve v New Yorku.
S chutí utrácet a nečekat, až se potřebná částka nastřádá, však klesla v Česku míra spořivosti (peníze, které domácnosti neutratí) z jedenácti na osm procent. "Není to žádné drama a důvod k obavám," říká však ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek.
Podle ekonomů je na zadlužování domácností třeba nahlížet z několika úhlů. Jejich úspory jsou stále mimořádně vysoké, každoročně se zvyšují o desítky miliard a celkově dosahují 770 miliard korun.
"Záleží také na tom, co se za úvěry pořizuje. Například investice do bydlení jsou prospěšné pro celou ekonomiku a celkově vyšší spotřeba pomáhá růstu ekonomiky. Nesmí ovšem přesáhnout rozumnou mez, aby to příliš netlačilo na dovozy zahraničního zboží a nezvyšovalo schodek zahraničního obchodu," uvedl Sobíšek.
Odhadnout rozumné zadlužení domácností si však ekonomové netroufají a poukazují na určitou samoregulaci. Ta spočívá v tom, že lidé vědí, kolik si ještě mohou půjčit, a pokud ne, poznají to banky, které jim už nepůjčí.
Ani rostoucí nezaměstnanost by neměla vést, až na individuální případy, ke zvýšené platební neschopnosti domácností. "Ekonomika roste, příliv zahraničních investic je dostatečný a v chování spotřebitelů se odráží větší důvěra, že i když o práci přijdou, snáze najdou uplatnění jinde," soudí Kovalovský.
Velká část úvěrů spadá do oblasti splátkového prodeje, kdy lidé využívají menších půjček zejména na pořízení elektroniky a vybavení domácností, které i rychleji splácí. "Průměrná částka spotřebitelských úvěrů je osm až devět tisíc korun," uvedl Jiří Pathy, šéf GE Capital Multiservis, která je lídrem trhu splátkového prodeje.
Celkový počet "splátkových smluv" přesahuje v Česku jeden milion. Z nedávného průzkumu společnosti TNS Factum také vyplývá, že na splátky nakupuje spotřební zboží třetina obyvatel ve věku mezi třiceti až čtyřiceti roky s hrubým příjmem domácnosti od 15 do 25 tisíc korun.
Větší a dlouhodobější půjčky jsou většinou hypotéky a úvěry od stavebních spořitelen, které souvisí především s řešením bytových potřeb. Stavební spořitelny poskytly například k loňskému září 491 tisíc úvěrů v objemu 67 miliard korun.
Do budoucna podle odborníků zájem o půjčky ještě poroste. Klesají úrokové sazby, půjčky zlevňují a banky budou rozšiřovat nové formy půjčování. Kreditní karty, bez kterých si například Američan svůj život vůbec nedovede představit, se v Česku teprve rozjíždějí a banky jich zatím vydaly řádově desetitisíce.
