Zadlužení státu rychle poroste

  • 3
Účet státu, na kterém se hromadí dluhy, se rozroste o další rekordní balík. Ministerstvo financí očekává, že v roce 2004 se zadlužení vlády vyšplhá až na 483 miliard korun, což je o téměř sedmdesát procent více než kolik bylo loni a téměř 19 procent výkonu ekonomiky.

Účet státu, na kterém se hromadí dluhy, se rozroste o další rekordní balík. Ministerstvo financí očekává, že v roce 2004 se zadlužení vlády vyšplhá až na 483 miliard korun, což je o téměř sedmdesát procent více než kolik bylo loni a téměř 19 procent výkonu ekonomiky.

"Tendence rychlého růstu dluhu je  znepokojivá," říká poslanec za Unii Svobody Ivan Pilip. Obdobně český kabinet již několikrát varovaly Světová banka či Evropská unie.

Rychle rostoucí zadlužení státu je rizikové, protože zhoršuje obraz české ekonomiky v očích zahraničních investorů i Evropské unie, která  tato kritéria sleduje.

Odhady ministerstva financí, počítající letos s dluhem 363 miliard, jsou součástí návrhu státního rozpočtu na rok 2002. Skutečný dluh ale může být ještě vyšší. Současná predikce totiž počítá s tím, že hospodaření státního rozpočtu bude od roku 2003 vyrovnané. Na takovém scénáři se alespoň dohodla sociální demokracie s ODS.

Bez reformy sociálních výdajů, ke které se zatím žádná vláda neodhodlala, však rozpočtu s nulovým schodkem dosáhnout nelze.

"Jestliže se změny ve struktuře rozpočtových výdajů neudělají, a přesto by vláda chtěla dodržet vyrovnaný rozpočet, pak jedině za cenu drastických škrtů v některých nemandatorních výdajích. Takové škrty by však mohly některé sféry státních financí ochromit," říká náměstek ministra financí pro rozpočet Eduard Janota.

Hlavní položkou v přírůstcích dluhu však budou desetimiliardové ztráty České konsolidační agentury, do níž vlády po léta odkládaly špatné úvěry.
Kromě starých závazků zadlužení stále více prohlubují i úroky, které musí stát platit z vypůjčených prostředků.

"Úroky z platby státního dluhu  rychle porostou, dokud se státní dluh nezačne snižovat - a to v žádném případě střednědobě nehrozí," varuje Eva Zamrazilová z Komerční banky.

Zatímco loni stát na úrocích zaplatil dvacet miliard korun, v roce 2003 to již bude o deset miliard více. Nejméně, protože konkrétní částka nejen na výši dluhu, ale i na úrokových sazbách.

Přibývající závazky vláda financuje prostřednictvím státních dluhopisů. Prozatím je vydává pouze na domácím trhu, v krátké době však s nimi chce proniknout i do zahraničí. Nejprve však musí změnit některé zákony, které tomu brání. Centrální banka je proti, protože se obává posílení kursu koruny. Konečné slovo však má ministr financí.