Vyplývá to z informací Evropského statistického úřadu (Eurostatu). Evropa přitom dlouhodobě usiluje o to, aby země dostaly své dluhy pod hranici 60 procent HDP, která je také brána za jednu z podmínek pro přijetí eura.
Eurozóně ani EU se nedaří v průměru plnit ani další z dlouhodobých kritérií, a to aby deficit rozpočtu byl pod třemi procenty HDP. V eurozóně byl loni 4,1 procenta a v EU 4,5 procenta. V obou případech jde ale o výrazný pokles, neboť v roce 2010 deficit v eurozóně činil 6,2 procenta a v EU 6,5 procenta.
Největší deficit rozpočtu v poměru k HDP byl loni v Irsku (13,1 procenta), Řecku (9,1 procenta) a Španělsku (8,5 procenta). Tři země se mohly pyšnit přebytkem; jde o Maďarsko (4,3 procenta), Estonsko (jedno procento) a Švédsko (0,3 procenta). V České republice deficit činil 3,1 procenta.
Česko je na tom relativně dobře
Celkově se situace ohledně schodků loni zlepšila ve 24 zemích EU. Ve dvou se zhoršila a v jedné zůstala na stejné úrovni jako předloni.
Nejnižší zadlužení za loňský rok hlásí Estonsko, kde je vládní dluh pouhých šest procent HDP. V Bulharsku to bylo 16,3 procenta a v Lucembursku 18,2 procenta. Ani Česko na tom není špatně, neboť díky 41,2 procenta má sedmý nejnižší dluh z 27 států Unie.
Jednoznačně nejvyšší zadlužení připadlo na krizí stíhané Řecko, kde bylo 165,3 procenta HDP. Za ním jsou Itálie (120,1 procenta) a Irsko (108,2 procenta).