Být na špici je vždycky terno. O toto místo je totiž vždy dost velká rvačka. Zatímco ve většině oborů se na tuto pozici jen velmi těžko prokousává, hospodští to mají poněkud jednodušší. Pokud si řeknou, že chtějí být na špici, tak si udělají hospodu a nazvou ji prostě: Na Špici! Bílovecká restaurace Na Špici však v posledních letech poněkud vzácně spojuje oba případy. Tedy název i pozici. Ale rozhodně tomu tak nebylo vždycky. Ještě na sklonku éry komunistického režimu to byla zřejmě nejhorší špeluňka v tomto městě nedaleko Ostravy, kde se čepovala opavská desítka velmi podprůměrné kvality. Hospoda je nedaleko nádraží. Právě díky poloze získala toto jméno Na Špici. Stojí totiž také u hlavní silnice, na úpatí nepříjemného kopce Labuť. Tato hlavní cesta a ulice vedoucí k nádraží vytvoří ostroh, jehož pozice je vskutku strategická. Před pár lety dostal podnik zcela nový kabát. Kdo hospodu znával a nyní sem zavítá po delším čase, bude překvapen. I tím, kolikrát si může vybrat, kam si sednout, co pít, co jíst… Hosta čeká volba ihned poté, kdy vejde do hlavních dveří: doleva pivnice, doprava jídelna. A potom už to s tím rozhodováním jede jako po másle. Kdo chce pivo, musí si vybrat mezi Radegastem, Plzeňským Prazdrojem, občas i černou velkopopovickou desítkou. Kdo chce jíst, má to ještě těžší. Zkuste si zvolit mezi více než šesti polívkami a probrat se jídelníčkem, který má zhruba pět stran. Jenom játra nabízejí asi na osm způsobů, i brambory upravují velmi rozmanitě. A nebojí se experimentů. Například játra na anglický způsob překvapí tím, že ve směsi masa host kromě anglické slaniny a zeleniny objeví na jemno nakrájený párek. To vše za přijatelné ceny. Výběr polívek přitom není pouze záležitostí pracovních dnů, kdy do podniku chodívají lidé na obědy. Takový výběr nabízejí i o víkendu. V jídelníčku nechybí bramboračka, různé variace na téma hovězí či slepičí vývar nebo houbová polévka. A to není všechno. Kdo ve správný čas usedne na zahrádku, která tady také není příliš dlouho, bude toho mít k přemýšlení ještě více. Od pátku do neděle tady totiž grilují nejrůznější masa, na roštech pečou makrely… Zahrádka se opravdu povedla. Udělali ji z prostorného dvora, a přestože tady není nic zeleného, působí velmi útulně. Trochu připomíná historické mazhauzy a trochu hektickou atmosféru bavorských výčepů pod širým nebem nebo pod střechou stanu. Zřejmě díky bílým zdem, dřevěným obkladům, krbu a velkému roštu s kovovým sběračem kouře si tady host nepřipadá stísněně. Příjemně selskou podobu venkovního posezení trochu ruší v plastu vyvedená okna se zlatými mřížkami v salonku restaurace. Hosté se naskládají na dlouhé lavice k poněkud úzkým (ale ještě přijatelným) stolům - to je velká výhoda pro větší partičky. A číšníci začnou nosit piva a jídelníčky. Možná by pro zahrádku bylo příjemnější, kdyby výčepní točil pivo do klasických půllitrů než do moderních tenkých sklenic. Na zahrádce je také pozoruhodný koutek pro děti. Pískoviště má nad sebou jakousi palandu. Větší děti tam mohou vylézt - hned je to paluba lodi, velitelský můstek… A ještě něco je na této zahrádce zvláštní. Díky obřím hranatým slunečníkům se tady dá sedět i v dešti. Kapky buší na vypnutý slunečník, na horké hrubé dlažbě se dělají bubliny, teplý a vlhký vzduch se dá krájet. A do toho ledové pivo - prostě špica, jak se v tomto kraji říká, když se něco opravdu povede.
Restaurace Na Špici
Bílovec, Dukelská ulice
Asi čtyřicet míst v lokále, v další místnosti přibližně stejně. K dispozici je salonek. Na zahrádku se vejde až osmdesát lidí. Otevřeno: pondělí-čtvrtek a neděle 9-22 hod, pátek a sobota 9-23 hod. Útratu si autoři platí sami. O hodnocení v testovaných podnicích personál neví.
Radegast 12° 14,90 Kč ****
Velkopopovický Kozel černý 14,90 Kč **
Plzeňský Prazdroj 12° 18,90 Kč **
Kvalita obsluhy ***
Celkový dojem ****
- středa 25. července 2001
