Podle dostupných dat je to nebývalý meziroční růst, obvykle je rozdíl v řádech desítek miliard korun. V posledním čtvrtletí loňského roku se přitom dluh o 62,7 miliardy korun snížil.
Naposledy zahraniční dluh takto výrazně stoupl mezi lety 1996 a 1997. Přes jeden bilion korun se poprvé přehoupl na konci roku 2004, dva biliony korun překonal v roce 2010 a tři biliony loni.
Závazky se splatností delší než jeden rok se na celkovém dluhu podílejí 56,4 procenta. Ve struktuře dluhu se snížilo zastoupení bankovního sektoru včetně centrální banky, banky se na celkovém dluhu podílejí 29,4 procenta. Na podniky připadá 48,1 procenta.
Dvě třetiny dluhu připadají na soukromý sektor. Třetinou se na zahraničním dluhu podílí veřejná sféra, tedy závazky vlády, soukromých subjektů garantované vládou a závazky s majoritní účastí státu. Na samotný vládní sektor připadá 22,5 procenta dluhu, růst dluhu vládního sektoru souvisí s nákupy vládních dluhopisů zahraničními investory.
Investiční pozice, tedy rozdíl mezi úhrnnými zahraničními aktivy a pasivy, loni snížila schodek o 181,7 miliardy korun na 1,396 bilionu. V poměru k HDP to představuje 31,2 procenta.
