Ekonomové zatím nepovažují vývoj zahraničního dluhu za nebezpečný a přidělení horší známky pro Českou republiku ze strany ratingových agentur, které by omezilo přístup k půjčkám a odrazovalo investory, se neobávají. "Podíl zadluženosti na hrubém domácím produktu se drží v mezinárodně akceptovatelných mezích," říká Pavel Sobíšek z Bank Austria Creditanstalt.
Názor analytiků podporuje i struktura zadluženosti. Z více než poloviny mají totiž závazky na svědomí podniky, zejména se zahraniční účastí. Ty si raději půjčují u mateřských bank v cizině. "Rostoucí krátkodobé zadlužování podnikové sféry je doprovodným jevem k masivnímu přílivu přímých zahraničních investic," míní Eva Zamrazilová z Komerční banky.
Vláda se na zadlužení podílí jen necelými čtyřmi procenty. Její podíl se však v příštím roce nejméně zdvojnásobí kvůli plánovanému vydání státních dluhopisů v zahraničí.
"V situaci, kdy se zahraniční zadluženost pohybuje na hranici střednědobé udržitelnosti lze případnou emisi státních dluhopisů v zahraničí považovat z makroekonomického hlediska za nežádoucí," varuje Zamrazilová. Podle ní se tím zhorší další důležitý ukazatel stability českého hospodářství, který sledují mezinárodní instituce a ratingové agentury.
David Marek z Patria Finance však připomíná, že očekávaný růst hrubého domácího produktu by měl zvýšení poměru dluhu k výkonu ekonomiky zachovat na stejné úrovni.
