Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zájem o islámské banky vzrůstá

  0:01aktualizováno  0:01
Po teroristických útocích na Spojené státy a poté, co Američané začali blokovat konta, která by mohla mít co do činění s atentátníky, se ve světě začíná stále více hovořit o islámském bankovnictví. To je totiž zcela odlišné od "normálního" bankovního systému běžného v západním světě. Je totiž založeno na etických hodnotách propagovaných koránem. Tyto principy jsou známé stovky let a muslimský svět se podle nich také celou dobu řídí.

Některé z nich byly dokonce převzaty evropskými finančníky. Islámské banky se však na světové scéně začaly výrazněji prosazovat teprve zhruba před 25 lety. Bylo to v souvislosti s oslavami nástupu 15. století islámského kalendáře v roce 1976.

V té době navíc muslimské země začaly řešit, jak naložit s penězi, které po ropné krizi díky zvýšení cen této suroviny plynuly do jejich státních pokladen. Bankovnictví založené na dodržování islámských pravidel se začalo prosazovat samozřejmě nejprve v muslimských zemích.

V současné době však můžeme nalézt banky, které se podobnými principy řídí, i v USA či Kanadě. Výjimkou není samozřejmě ani Evropa - islámské banky mají pobočky nejen v zemích, jako je Turecko nebo Albánie, ale také ve Švýcarsku, Francii, Lucembursku, Nizozemsku nebo Dánsku.

Podle odhadu Institutu islámského bankovnictví a pojišťovnictví působí ve světě více než 250 finančních institucí a bank řídících se principy stanovenými koránem. Spravují přitom aktiva v celkové výši okolo 200 miliard amerických dolarů.

A v čem je tedy islámské bankovnictví "jiné"? Základní odlišností je zákaz lichvy. Korán totiž povoluje pouze jediný druh takzvané "dobré" půjčky. Ten, kdo půjčuje peníze, nesmí žádat jakýkoliv příplatek nebo úrok. Radikálnější muslimové dokonce tento požadavek vykládají tak přísně, že podle časopisu Nida'ul Islam "věřitelé nesmějí využívat jakékoliv výhody z toho, že půjčku poskytli.

Nesmějí proto jezdit na dlužníkově oslu, jíst u jeho stolu, nebo dokonce ani sedět ve stínu jeho příbytku". Tím, že nesmějí půjčovat na úrok, by banky v podstatě nemohly existovat. Tento problém se proto složitě řeší pomocí různých smluv, které nemluví o úroku, ale o jiných způsobech, kterými dlužník věřitele za poskytnutí půjčky "odměňuje". Platí i mnoho dalších pravidel.

Investice mohou navíc podporovat pouze aktivity nebo produkty, které nejsou v rozporu s islámem. Zakázány jsou proto investice do firem, které mají něco společného s tabákem, alkoholem nebo vepřovým masem. Podobně nesmí být půjčka na koupi pozemku použita v případě, že na něm má vyrůst kasino.

O rostoucím vlivu islámského finančnictví ve světě svědčí i skutečnost, že před dvěma lety vznikl na newyorské burze Dow Jonesův index pro islámské trhy. Je složen ze 600 firem, mezi nimi však chybějí ty, jež se zaměřují na alkohol, vepřové maso nebo tabák. Z indexu byly vyloučeny i klasické banky a pojišťovny nebo také kasina, filmové společnosti, hotely a nahrávací studia.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Stát vyplatí zemědělcům za sucho zhruba 1,2 miliardy, řekl Jurečka

Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015,...  celý článek

Ilustrační snímek
Česká ekonomika znovu zrychlila, překvapilo to i analytiky

Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí letošního roku znovu zrychlila svůj růst. Hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 4,5 procenta po tříprocentním vzestupu v...  celý článek

Po kauze společnosti Včelpo s ukrajinským medem, nakupuje čím dál víc zákazníků...
Veterináři pozastavili činnost Včelpu, který prodával med s antibiotiky

Jihomoravští veterináři nepravomocně pozastavili činnost společnosti Včelpo, kterou vlastní Český svaz včelařů. Firma se proti rozhodnutí odvolala, případ...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.