Zatímco doprava vlakem zažívá v Česku renesanci, dopravní podniky se potýkají s úbytkem cestujících. Ukazují to jak statistiky ministerstva dopravy, tak údaje Sdružení dopravních podniků. Podle nich loni používalo hromadnou dopravu v 19 velkých městech o sto tisíc lidí méně než v roce 2010. Čísla ministerstva zase ukazují téměř dvouprocentní meziroční pokles v letošním prvním čtvrtletí.
Počet lidí, kteří využívají hromadnou dopravu, se tak vrátil na úroveň roku 2005. Nejvíc lidí jezdilo MHD před čtyřmi lety, od té doby jich začalo ubývat. Proč lidé jezdí méně po městech veřejnou dopravou?
Důvodů je více, ale hlavním z nich je rostoucí cena jízdenek. Většina měst je v poslední době zdražila, naposledy například Brno. K letošnímu zvyšování cen navíc přispělo zvýšení daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent. "Zdražení jízdenek, ke kterému ve většině dopravních podniků došlo, má téměř vždy vliv na úbytek cestujících," potvrzuje ředitel Sdružení dopravních podniků Antonín Macháček. Podle něj souvisejí počty cestujících i s celkovou kondicí ekonomiky."Záleží také na postoji města k veřejné dopravě, aby obyvatelé vnímali MHD jako výhodný prostředek k cestování, a ne jako ‚socku‘," podotkl Macháček.
Pokles zájmu o MHD může zvýšit jízdné
Podle šéfa Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslava Vyky je důvodem úbytku pasažérů nejen zdražování, ale také zanedbané investice například do rozšiřování tramvajových tratí. "Ve velkých městech, kde tramvaje jezdí, se stavějí různé radiály, obchvaty a tunely, ale rozvoj tramvajové sítě stagnuje. Tramvajová doprava tak nestačí konkurovat silniční dopravě, jejíž infrastruktura se rozvíjí rychlým tempem," míní Vyka.
Čísla uváděná dopravními podniky nemusí situaci odrážet úplně přesně. Většina dopravních podniků totiž používá metodiku ministerstva dopravy, která počítá s tím, že každý majitel předplatní jízdenky uskuteční stanovený počet jízd. Na druhou stranu – jiná metoda ani není prakticky uskutečnitelná. Podle Macháčka je navíc patrné, že lidé čím dál častěji jezdí jen na jednotlivé jízdenky, ale ne už na předplatné. "Část cestujících ztrácí potřebu pravidelného cestování," upozorňuje Macháček.
Dopravní podniky a jejich majitelé, jimiž jsou ve většině případů města, staví úbytek pasažérů před složité rozhodování. Pokles počtu cestujících s sebou logicky nese pokles tržeb, což lze vyřešit buď zdražením jízdného, nebo úsporami – například v počtu spojů nebo linek. Zdražení navíc nemusí úbytek počtu přepravených osob kompenzovat. K této situaci došlo například právě v Brně. „Nejedná se však o velký propad,“ uvedla mluvčí Dopravního podniku města Brna Linda Škrancová.
