Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zákaz víz pro šéfy Gazpromu a Rosněfti se může vymstít, varují analytici

  9:44aktualizováno  9:44
Možný zákaz víz pro šéfy dvou největších ruských energetických podniků, Gazpromu a Rosněfti, se může vymstít, shodují se analytici oslovení Reuters. Zákaz by mohl vést nejen k omezení jejich spolupráci se zahraničním, ale poškodit jejich západní partnery a ve finále docílit toho, že se oba podniky obrátí dál na východ.
Venitly plynovodů v čerpací stanici nedaleko Kyjeva

Venitly plynovodů v čerpací stanici nedaleko Kyjeva | foto: Profimedia.cz

Rosněfť je podle produkce a rezerv největší světovou ropnou společností zapsanou na burze. Gazprom je ruský monopolní vývozce zemního plynu. Oba podniky se z hlediska prodeje silně spoléhají na zahraniční trhy a šéf Rosněfti Igor Sečin a generální ředitel Gazpromu Alexej Miller kvůli tomu často jezdí do zahraničí. Na příklad Sečin se podle zdrojů z Rosněfti příští týden vydá na dlouhou cestu po Asii se zastávkami v Indii, Vietnamu, Jižní Koreji a Japonsku.

Oběma těmto představitelům podle pátečních zpráv německého listu Bild hrozí sankce ze strany Evropské unie a Spojených států v reakci na ruské zmocnění se ukrajinského Krymu. Sečin i Miller v 90. letech. pracovali společně s nynějším ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jsou členy toho, co se chápe jako Putinův vnitřní kruh.

Gazprom ovládá třetinu evropského trhu s plynem. Rosněfť má dohody s americkým těžebním gigantem Exxon Mobil, italskou ropnou společností Eni a norským Statoilem o průzkumu nalezišť ropy a plynu v arktických oblastech Ruska. Také má poloviční podíl ve čtyřech rafineriích Ruhr Oel v Německu či podíl 21 procent v italské rafinerii Saras.

Evropský byznys je úzce spjatý s Rosněftí a Gapzromem, upozorňuje analytik Sergej Vachramejev ze makléřské společnosti Ankorinvest v Moskvě. "Jestli je (zpráva o zákazu víz) pravdivá, omezilo by to partnerskou spolupráci mezi společnostmi," poznamenal. V případě sankcí by podle něj hrozilo zrušení dohod. Tratit by podle Reuters mohly západní podniky s podstatnými zájmy v ruské energetice. Britská BP má v Rosněfti skoro pětinový podíl. Západní banky drží většinu z celkového dluhu obou podniků, který činí 90 miliard dolarů.

Analytik Bruce Bower z hedgeového fondu Verno k hrozbě vízových sankcí poznamenal, že tento kroky by urychlil příklon Ruska k Dálnému východu. Čína se už dříve v tomto roce překonala Německo a stala se největším jednotlivým nákupčím ropy od Ruska. Rusko rovněž začalo budovat potrubní vedení do Číny.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.