Obchod s nábytkem založil Ingvar Kamprad ve Švédsku v roce 1943. Aby co nejvíce stlačil náklady a zvýšil efektivitu, prodával nábytek rozmontovaný. Kultura firmy stojí na devíti přikázáních Testamentu obchodníka s nábytkem, přezdívaného "bible Ikea", jenž Kamprad sepsal. Stojí v něm například, že "plýtvání zdroje je v Ikea smrtelný hřích".
I když odstupuje, Kamprad rozhodně nechce přestat pracovat. "Budu nadále sdílet své nápady a názory a navštěvovat obchody a továrny," uvedl.
Kamprad byl výkonným šéfem do roku 1986, poté zastával řadu operativních funkcí ve vedení firmy. Mathias přebírá funkci prezidenta skupiny Inter Ikea Holding, která vlastní značku Ikea a duševní vlastnictví firmy. Hmotný majetek švédské firmy je vlastněn přes nadace, která reinvestují zisky zpět do řetězce.
Přes dvacet let řídí stejné auto
Už v osmdesátých letech nastavil Kamprad strukturu podniku tak, aby zabránil budoucím možným neshodám mezi dědici či převzetí firmy. Zakladatel nadále zůstává v představenstvech nadací (Stichting Ingka Foundation a Interogo Foundation), které vlastní Ikea Group a Inter Ikea a sídlí v daňových rájích Holandsku a Lichtenštejnstku.
Firma zaměstnává 139 tisíc lidí po celém světě, má přes 330 obchodů a tržby přesahují 27 miliard dolarů.
Ve čtyřicátých letech byl Kamprad členem fašistické organizace Nové švédské hnutí. Když jeho minulost vyšla v roce 1994 najevo, omluvil se všem zaměstnancům dopisem ("I'm deeply sorry"). Je pověstný neformálním vystupováním. Pravidelně objíždí své obchodní domy a hovoří s řadovými zaměstnanci. Proslul spořivostí; přes dvacet let řídí Volvo 240 GL a luxus ho nezajímá (více o Ingvaru Kampradovi najdete v tomto článku).
