Poslanci totiž budou koncem týdne definitivně schvalovat zásadní novelu zákoníku práce, podle které od příštího roku bude moci firma zaměstnávat pracovníky na dobu určitou nejvýše dva roky. Po této době je buď bude muset propustit, nebo změnit smlouvu na neurčito.
Práce na dobu určitou je přitom dnes v řadě společností velmi oblíbená. "Firmy nové zaměstnance už většinou přijímají jen na konkrétní dobu. Kdo zaměstnává na neurčito, ten se odlišuje," říká šéf Úřadu práce v Karviné Jiří Montag.
"Ve službách a obchodu je to nejrozšířenější. V obchodních řetězcích je to bohužel běžná záležitost," říká ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, který novelu předkládá.
Atraktivita takto najímaných pracovníků tkví v tom, že dostane-li se firma do problémů a je nucena propouštět, jednoduše jim neobnoví smlouvu. Navíc jim nemusí vyplácet odstupné.
Pro tyto zaměstnance to však znamená, že na ně banky či stavební spořitelny pohlížejí při poskytování úvěrů přísněji než na ty, kteří mají zaměstnání na neurčito. Někteří úředníci se bojí, že vyšší ochrana může paradoxně postavení pracovníků i zhoršit.
"Firmy nezaměstnají toho samého člověka, ale vezmou si po dvou letech vždy někoho jiného," obává se jeden z pracovníků úřadu práce.
Zlatý padák i pro zaměstnance
Novela zákoníku práce také umožní, aby si "zlatý padák" sjednali nejen manažeři jako dnes, ale i řadoví zaměstnanci. Firma si bude moci se svým pracovníkem dohodnout, že až u ní přestane pracovat, bude loajální a nezačne pomáhat konkurenci.
Za to mu musí až dvanáct měsíců vyplácet odměnu odpovídající minimálně jeho průměrnému výdělku. Ještě více než zaměstnanci by si však mohli polepšit odboráři.
Komunisté - za Škromachovy podpory - navrhli, aby jim firmy přidávaly do rozpočtu 0,3 procenta z celkového objemu vyplacených hrubých mezd. Dosud v podnicích stačila například vyhrazená místnost pro činnost odborů.
"To je šílená a nepředstavitelná drzost, že to někdo navrhuje. Firmy by to přišlo na dvě miliardy korun," pohoršuje se šéf Sdružení podnikatelů Bedřich Danda.
"Je spravedlivé, aby ve věcech, kde mají odbory povinnost zastupovat všechny zaměstnance, nejen členy odborů, byla určitá participace," míní Škromach. Přiznává, že firmy by zřejmě tyto příspěvky musely platit na úkor mezd.
Návrh se příliš nelíbí ani právníkům. "Těžko se to porovnává se zahraničím, u nás mohou založit odbory už tři lidé. V návrhu chybí spousta věcí: třeba jak postupovat ve firmě, kde je více odborových organizací. Považuji ho proto za nešťastný," říká Miroslav Bělina z kanceláře Kříž, Bělina.
