Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nový zákon způsobil rekord v množství nově vypsaných veřejných zakázek

  5:10aktualizováno  5:10
Zadavatelé veřejných zakázek byli v září nezvykle činní. Vypsali totiž zakázky v hodnotě 111 miliard korun, což je za jediný měsíc nejvíc v historii. Důvodem je nový zákon, který začal platit 1. října. Ten nastoluje nová pravidla, kterým se chtěli zadavatelé ještě vyhnout.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Nezvykle vysoké číslo vypsaných zakázek nejlépe ilustruje srovnání s jinými měsíci - je to téměř tolik, jako za první čtyři měsíce dohromady. Vyplývá to z analýzy nových zakázek sestavené společností Datlab.

Největší sprint si zadavatelé nechali hlavně na poslední týden, kdy se ve věstníku veřejných zakázek objevily soutěže za víc než 53 miliard korun. Firmy neměly moc času se s přívalem nabídek seznámit, protože věstník veřejných zakázek byl téměř celý týden mimo provoz kvůli přechodu na nový zákon.

Největší objem prací vypsalo Ředitelství silnic a dálnic, jde o zakázky v hodnotě přes 70 miliard korun. Loni v září vypsalo soutěže za 337 milionů korun. „Je to motivováno snižováním právní nejistoty,“ vysvětluje Jiří Skuhrovec z Datlabu.

Podobný spurt se s koncem platnosti starého zákona o zakázkách opakuje pravidelně. Zadavatelé si na starou normu zvykli a nové se obávají. Proto co mohli, raději vysoutěží ještě postaru. Letos jim navíc ministerstvo pro místní rozvoj nevydalo včas metodiky, jak se mají novým zákonem řídit.

Extrémní objem nově vypsaných zakázek může mít i svá negativa: firmy se nepřihlásí zdaleka do všech soutěží, protože nebudou mít kapacitu sepsat včas nabídky. „Může to být jednoznačně kapacitní problém, už se vypsalo více zakázek než za celý minulý rok,“ míní Skuhrovec.

Podle něj takové „balíčkové“ vypisování zakázek příliš nepodporuje soutěžní prostředí. „Bude tu větší tendence si zakázky předem rozdělit, tedy se o zakázky ucházet jako konsorcia s předem zasmluvněnými podíly,“ dodal.

Pro vzpomínky na „soutěžení“ není potřeba chodit do dávné minulosti: tendry za desítky miliard vypsalo ŘSD během měsíce v roce 2008. Výsledek? Konečná cena často vyšší než rozpočet a v soutěži jedna až dvě firmy nebo sdružení.

Doba se však změnila, zvláště silničáři jsou teď značně vyhladovělí, protože se příliš nestaví.

Podle Václava Matyáše, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví, jsou firmy na takový příval připravené. „Nabídky prostě musí udělat i za cenu přesčasů. Spíše jsem zvědav, zda se tolik akcí bude opravdu stavět,“ dodal Matyáš.

Stát v obrovském návalu zakázek problém nevidí. Podle šéfa Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyňka Hořelici trh o zakázkách věděl díky předběžným oznámením, s akcemi se počítá i v rozpočtu.

V případě Ředitelství silnic a dálnic zatím například nemusí firmy ještě podat nabídku, ale pouze prokázat kvalifikaci. „Lhůta pro podání žádosti o účast je nově nejméně 79 dnů, v některých případech i delší,“ dodal Hořelica.

Nový zákon zadavatele zatím spíše děsí. Minulý týden na velké konferenci k zakázkám pořádané společností Otidea jen třetina respondentů očekávala, že zadávání bude transparentnější.

Nový zákon by měl skoncovat s praxí, kdy se zadává hlavně na nejnižší cenu.

„Hodnotit nejen cenu, ale i kvalitu jde a šlo to i před novým zákonem. Poměr kvalita a cena je dobré kritérium,“ říká Alena Ševčíková, vedoucí oddělení nákupu a veřejných zakázek Nemocnice Nové Město na Moravě.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.