Poslanecká sněmovna (ilustrační snímek)

Poslanecká sněmovna (ilustrační snímek) | foto: František Vlček, MAFRA

Bitva o podobu zákoníku práce začíná, zaměstnavatelé návrh kritizují

  • 214
Žádná zvýšená pružnost zaměstnávání, naopak více administrativy a sešněrování pracovněprávních vztahů. Navíc absurdní požadavky jako zabránit stresu na pracovišti nebo kontrolovat bezpečnost práce u pracovníka doma. Tak zaměstnavatelé vnímají novelu pracovního zákoníku, kterou se ve středu začaly zabývat výbory ve Sněmovně.

„S flexibilitou návrh nemá nic společného, navíc přináší výraznou nerovnováhu ve prospěch zaměstnanců,“ říká Irena Bartoňová Pálková, viceprezidentka Hospodářské komory. Obává se například zrušení třídenní karenční doby při nemocenské, která by nově šla na jejich úkor.

Podle Pálkové by firmy potřebovaly jiné úpravy. „Nemáme šanci se zbavit člověka, který neodvádí požadovaný výkon, bez toho, aniž bychom mu zaplatili odstupné,“ říká jako příklad.

S mediálně nejpropíranější domácí prací firmy doufají, že si v praxi poradí. „Zaměstnavatelé teď čekají, jestli se home office regulací nestane neproveditelná,“ říká Martin Hrdlík, vedoucí advokát KPMG Legal.

Novela má mít účinnost od července 2017, některá ustanovení od ledna 2018. V parlamentu se očekává bouřlivá debata. Pokud se novela v důsledku mnoha chystaných pozměňovacích návrhů výrazně změní, může se stát, že ji vládní většina nakonec zcela zamítne.

Změny v novele zákoníku práce

Práce z domova Při výkonu práce mimo pracoviště – z domova nebo odkukoliv – bude muset zaměstnavatel hradit zaměstnanci náklady spojené s komunikací s ním a s výkonem práce. Například na internetové připojení, na elektřinu nebo na potřebnou techniku. Mohou si na to sjednat paušál. Na žádost zaměstnance musí zaměstnavatel zajistit pravidelné setkávání s ostatními zaměstnanci na pracovišti. Zaměstnanec bude muset ochránit firemní data.

Práce na dohodu Pracovníci pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti mají být více chráněni. Zaměstnavatel bude muset evidovat odpracovanou dobu a dodržovat přestávky na práci (maximálně po šesti hodinách). Lidé budou mít nárok minimálně na zaručenou mzdu stanovenou pro daný obor, nejen na hodinovou minimální mzdu. Těm, kdo pracují na dohodu o pracovní činnosti, vznikne právo na dovolenou.

Převedení na jinou práci Dosud může nadřízený převést pracovníka na jinou práci bez jeho souhlasu. Nově to má jít jen se souhlasem zaměstnance. Bude muset se zaměstnavatelem sepsat dohodu o změně obsahu pracovního poměru. Výjimkou je živelní událost nebo hrozící nehoda. Pokud pracovník zaměstnavatele o převedení na jinou práci nebo pracoviště sám požádá, musí mu firma vyhovět, pokud to doporučuje lékař a nebrání tomu provozní důvody.

Vrcholoví pracovníci Vysoce postavení manažeři se mzdou nad 75 tisíc korun, kteří jsou podřízeni přímo představenstvu nebo jednateli nebo jsou ještě o jednu úroveň níž, si budou moci po dohodě se zaměstnavatelem zvolit volnější pracovní režim. Na druhou stranu nebudou dostávat příplatky za práci o víkendech, svátcích či v noci. Podle firemních právníků však už dnes šéfové nemají danou pevnou pracovní dobu a odměny dostávají podle jiných kritérií než dle odpracovaného času.

Dovolená, propuštění Návrat na původní práci a pracoviště se má zaměstnancům nově garantovat nejen po skončení mateřské dovolené, ale i po rodičovské dovolené. Tedy fakticky až čtyři roky. Dovolená se má nově počítat nikoliv za odpracované dny či směny, ale z týdenní pracovní doby. Výpočet by se tak měl zjednodušit. Novela upravuje také hromadné propouštění - nově přitom musí zaměstnavatel zpracovat sociální plán pomoci, kterým má lidem ulehčit odchod.