Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) - Ilustrační foto | foto: Otakar Grusser, MF DNES

Extra dovolená i více práv odborům. Nový zákoník práce děsí firmy

  • 947
Z novely zákoníku práce, kterou projednává Sněmovna, se stává neřízená střela. Své pozměňovací návrhy do něj načítají poslanci zleva i zprava - jedni chtějí pět týdnů dovolené místo čtyř a pravomoc odborů zastavit výrobu, druzí podporují výpověď bez udání důvodů nebo zkrácení výpovědní lhůty na měsíc.

Zatím ve Sněmovně leží 64 pozměňovacích návrhů, které čekají na druhé čtení, řadu z nich už podpořil sociální výbor.

Navrch mají návrhy levice, například pět týdnů dovolené podpořila i ministryně práce Michaela Marksová, z jejíhož ministerstva novela pochází. To původně ve vládní novele nebylo. Odboráři jsou spokojeni. „Pět týdnů dovolené by měli mít všichni zaměstnanci, ne jen někteří. Budeme rádi, když poslanci tyto návrhy načtou,“ uvedl předseda nejsilnější odborové organizace ČMKOS Josef Středula.

Bitva o podobu zákoníku práce. Zaměstnavatelé návrh kritizují

Naopak zaměstnavatelé se návrhů děsí. „Nelze pustit tuto normu s takto rozličnými návrhy zleva doprava, je to chaos. Nechceme se dostat do situace, aby se tato citlivá norma prohlasovávala vabank a závisela na tom, kdo z poslanců zrovna přijde do práce a kdo komu zrovna volal s instrukcemi,“ obává se Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a personální ředitel hutní firmy ArcelorMittal Ostrava.

Až dosud byla za největšího strašáka firem označována regulace home office, která podle kritiků může vést k menší ochotě firem nechávat lidi pracovat z domova. „Je to do jisté míry přehnaný výklad, nová úprava se zas tak neliší od toho, co platilo doposud podle zákoníku práce. Na druhé straně nevíme, co s tím udělá výklad v praxi a případně soudy,“ říká Rafaj.

Novela zákoníku práce měla původně do českého práva pouze zapracovat evropskou směrnici upravující práci na dálku a povinnost zaměstnavatele vytvořit sociální plán pomoci při hromadném propouštění. Nakonec se na to nabalily i další věci, které mají zlepšit pozici zaměstnanců - omezení u dohod o pracovní činnosti, souhlas zaměstnance při převedení na jinou práci nebo garance původního pracovního místa i po rodičovské dovolené.

Ani jedna z mála věcí, kterou do novely zákoníku prosadily firmy, například aby si vrcholoví řídící zaměstnanci mohli samostatně rozvrhovat pracovní dobu, nedopadla podle jejich představ. Má se to týkat jen těch s platem nad 75 tisíc korun měsíčně, takže menší firmy jsou ze hry. „Se skřípěním zubů jsme na to v rámci tripartity přistoupili,“ říká Rafaj.

Zaměstnavatelé by nejraději celou novelu hodili do koše

Jenže při pohledu na „pozměňováky“ zaměstnavatelé od novely couvají. Svaz průmyslu a Konfederace zaměstnavatelských svazů požádaly premiéra a šéfa ČSSD Bohuslava Sobotku, aby se některé změny úplně vypustily - například úprava home office.

„Žádné straně nic moc nepřináší, jen to zvedá emoce. Dále jsme navrhli stáhnout navrhovaný paragraf na pět týdnů dovolené, u čehož není ani zpracovaná analýza dopadu na trh práce,“ vyjmenovává Rafaj. Firmy by to podle Svazu průmyslu vyšlo na desítky miliard korun a tam, kde je dnes pět týdnů, by se automaticky zavedl šestý týden. Trh práce by vyžadoval na vykrytí takového výpadku dalších 80 tisíc lidí. Ty přitom už dnes není kde brát.

Na druhé straně mají i zaměstnavatelé mezi pozměňováky své favority. ODS navrhuje zkrátit výpovědní lhůtu ze dvou na jeden měsíc, zavést zvláštní výpovědní důvod, alternativu výpovědi bez udání důvodů nebo vrátit do zákona automatické ukončení pracovního poměru, pokud pracovník získá nárok na starobní důchod. Podpora pro tyto změny je však mizivá.

Zaměstnavatelé by uvítali, kdyby novela spadla pod stůl úplně. „Pokud by se ta novela předložila novou vládou, bude to zodpovědnější přístup,“ připouští Rafaj. Za současné politické situace se mu může i splnit - kdyby se poslanci na svých schůzích museli například zabývat hlasováním o důvěře vládě, na odhlasování rozdělaných zákonů nezbude do voleb čas.

Změny v novele zákoníku práce

  • Práce z domova
    Náklady na práci mimo pracoviště, kterou si firma a zaměstnanec dohodli, bude hradit firma - telefonní a internetové spojení, poskytnutí a zabezpečení potřebné technologie, elektřina... Mohou si na to sjednat paušál. Firma musí dát zaměstnanci možnost pravidelně se setkávat s ostatními zaměstnanci na pracovišti.
  • Práce na dohodu
    U dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti bude muset zaměstnavatel evidovat odpracovanou dobu a dodržovat přestávky na práci (maximálně po 6 hodinách). Místo minimální mzdy budou mít nárok na vyšší, zaručenou mzdu podle oboru. U dohod o pracovní činnosti vznikne právo na dovolenou.
  • Dovolená, propouštění
    Návrat na původní práci a pracoviště se má zaměstnancům nově garantovat nejen po skončení mateřské dovolené, ale i po rodičovské dovolené, tedy fakticky až čtyři roky. Dovolená se má nově počítat nikoliv za odpracované dny či směny, ale z týdenní pracovní doby. Výpočet by se tak měl zjednodušit. Při hromadném propouštění musí zaměstnavatel zpracovat sociální plán pomoci.
  • Převedení na jinou práci
    Dosud může nadřízený převést pracovníka na jinou práci bez jeho souhlasu. Nově to má jít jen se souhlasem zaměstnance - s výjimkou živelní události nebo hrozící nehody. Pokud pracovník zaměstnavatele o převedení na jinou práci nebo pracoviště sám požádá, musí mu firma vyhovět, pokud to doporučuje lékař a nebrání tomu provozní důvody.
  • Vrcholoví pracovníci
    Vysoce postavení manažeři se mzdou nad 75 tisíc korun, kteří jsou podřízeni přímo představenstvu nebo jednateli i ti o jednu úroveň níž, si po dohodě se zaměstnavatelem mohou zvolit volnější pracovní režim. Nebudou dostávat příplatky za práci o víkendech, svátcích či v noci.