Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Král konzumu z Walmartu nahromadil miliardy, vůči zaměstnancům byl škrt

  18:04aktualizováno  18:04
Sam Walton pojmenoval svůj první obchod Ben Franklin po muži, jehož portrét zdobí i stodolarovku. Vyplatila se mu sázka na jednoduché heslo „ušetřený cent je vydělaný cent“, na sklonku života totiž nahromadil majetek 100 miliard dolarů. Kritici mu ale vyčítají, že jeho mamutí maloobchodní řetězec Walmart připravil mnoho menších obchodníků o práci.

Zakladatel Walmartu Sam Walton | foto: Profimedia.cz

„Když maximálně srazíte ceny, zvýšíte tržby natolik, že prodejem levnějšího zboží vyděláte daleko více, než kdybyste nasadili vyšší ceny,“ říkal Walton. A jeho strategie se mu bohatě vyplatila. Svého času byl s majetkem 100 miliard dolarů nejbohatším mužem planety.

„Přijde doba, kdy Ti budou prezentovány velké příležitosti a Ty musíš být připraven je využít.“

Samuel „Sam“ Walton se narodil 29. března 1918 v malém městečku Kingfisher v Oklahomě. V mladí chodil do skauta, na Missourské univerzitě v Kolumbii vystudoval ekonomii a byl zařazen do armádního důstojnického programu.

Sam vyrůstal během velké americké deprese a snažil se přivydělat si, kde to šlo. Dojil krávy a živil se i jako poslíček novin Columbia Daily Tribune. Za druhé světové války sloužil u armádní rozvědky, kde dohlížel na plány letadel a táborů pro vojenské vězně. Armádní řady opouštěl s hodností kapitána.

Od frančízy k megařetězci

Walton otevřel Obchod Ben Franklin jako frančízu řetězce Butler Brothers roce 1945 a na rozjezd podnikání použil většinu peněz, které si vydělal v armádě. První pobočka Walmartu otevřela o 17 let později 2. července 1962 v arkansaském Rogersu.

„Počítač vám řekne na dolar přesně, za kolik jste prodali, ale nikdy vám neřekne, za kolik jste mohli prodat.“

Walton šel vždycky trochu proti proudu, své obchody otvíral na rozdíl od svých konkurentů v malých zapadlých městečkách a obrovských zisků dosahoval velkými obraty za pomoci nejnižších možných cen zboží. Část peněz na rozjezd byznysu mu půjčil jeho nevlastní otec. Slogan společnosti zní „Ušetři peníze. Žij lépe“.

Američané milují nakupování, i když se za národ konzumu sami neradi označkují. Čísla ale hovoří jasně. Řetězec je v současnosti největším soukromým zaměstnavatelem ve Spojených státech a roční obrat megařetězce loni tvořilo 485 miliard dolarů. Čistý zisk společnosti byl přes 16 miliard dolarů. Na světě má více než 11 500 poboček, ve kterých se dá koupit prakticky všechno.

Nízké náklady a pevná pravidla

Waltonova obchodní filozofie byla velice jednoduchá. Náklady i přes kritiku osekal na minimum a zákazníkům nabízel zboží za nejnižší možné ceny. K tomu začal jako jeden z prvních v oboru používat moderní technologie a pověstná jsou základní pravidla, která musejí „společníci“ Walmartu, jak se zaměstnancům řetězce říká, důsledně dodržovat.

Jedním z nich je například pravidlo „západu slunce“ - co můžeš pro zákazníka udělat dnes, neodkládej na zítřek. Další „pravidlo deseti stop“ zase zní: „Slibuji, že kdykoli ke mně přistoupí zákazník blíže než na deset stop (asi tři metry), podívám se mu do očí, pozdravím ho a zeptám se ho, zda mu nemohu nějak pomoci.“

Fotogalerie

Ne všemi je ale Walmart vnímán pozitivně a frančíza je terčem mnoha kritik a obvinění. Mzdy řetězce jsou mnohdy tak nízké, že lidé pracující na plný úvazek si nedokážou zajistit běžný život, aniž by jim na něj nepřispíval stát. Kritici obchodního řetězce tak zmiňují, že sociální dávky jakoby pobíral Walmart, který má navíc na rozdíl od více než dvou milionů svých zaměstnanců nárok na velké daňové slevy.

Mezi další praktiky řetěze patří diskriminace žen, etnických menšin nebo poškozování životního prostředí. Mezi skandály Walmartu se objevilo i údajné podplácení úředníků v Mexiku, aby mohla firma v zemi expandovat. Starosta New Yorku Bill de Blasio ještě jako veřejný advokát města publikoval zprávu, ve které Walmart obvinil z toho, že otevření jedné pobočky sice vytvoří dvě pracovní místa, další tři pracovní pozice ale zaniknou.

Zakladatel firmy Walton zemřel v roce 1992 v 74 letech a svůj podíl odkázal manželce Heleně a svým čtyřem dětem. Rodina Waltonů stále drží necelých 50 procent akcií řetězce a potomci Sama Waltona se pravidelně objevují v žebříčcích deseti nejbohatších lidí planety. Waltona v roce 1998 zařadil časopis Time mezi stovku nejvlivnějších osobností 20. století a krátce před smrtí obdržel Prezidentskou medaili svobody, což je nejvyšší civilní vyznamenání ve Spojených státech.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.