"V tuto chvíli ministerstvo přípravu novely obalového zákona pozastavilo," uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová. Plán na zálohy skončil s příchodem nové ministryně Rut Bízkové.
Podle Krebsové je důvodem nedostatek "obecné podpory". "Průzkumy ukázaly, že proti změnám v systému je napříč společností spíše nesouhlas než podpora. Panuje rovněž obava, že by nové nastavení mělo negativní vliv na současný zaběhnutý způsob nakládání s obaly," dodala mluvčí.
Záloh se lidé nedočkají asi ani v dalších letech. Aktivně je prosazuje jen Strana zelených, která však v posledních průzkumech balancuje těsně pod pětiprocentní hranicí, která je nutná pro vstup do Sněmovny.
Ostatní strany je buď odmítají, nebo o nich nemluví jako o programové prioritě.
"Zálohování PET lahví bych podporoval, kdyby nebylo třeba potřebné miliardy investovat jinam. Je to, jako kdyby obyvatel ruiny zvyšoval svůj životní standard nákupem luxusní limuzíny," dává příměr stínový ministr životního prostředí za ČSSD Petr Petržílek.
"Nebyl to ideální nápad, při současné kvalitě třídění by to byl krok zpět," dodává někdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL).
Zálohy na nápojové obaly měly ještě více zvýšit procento odpadů, které se skutečně zrecykluje.
Nápad se však nelíbil obchodním řetězcům, které by měly se zálohovým systémem více práce i nákladů, nápojářům by pak mohl klesnout zájem o jejich výrobky. Novinku odmítaly i obce, jež se bály, že dosavadní systém třídění, který jim částečně financuje náklady na popelnice, se tím rozpadne.
Bursík: Vyhrála lobby, bez záloh se více nevytřídí
Bursík považuje zrušení příprav zavádění záloh za podlehnutí průmyslové lobby. "S tříděním jsme na maximu a není jiná šance, jak zvýšit procento vytříděných obalů," hájí zálohy Bursík.
Byť patříme ve třídění k evropské špičce, stále končí množství obalů v popelnicích na směsný odpad a následně na skládce nebo ve spalovně.
Podle statistik za rok 2009 vytřídili Češi 58,7 procenta plastových obalů. "Ve Švédsku je to díky zálohám kolem 85 procent," argumentuje Bursík. Jinak než finančně totiž část lidí k třídění donutit nejde.
Čísla za loňský rok také potvrzují, že po letech závratného růstu objemu vytříděného odpadu se už jeho množství přestalo zvyšovat.
Podle společnosti Eko-kom, která systém třídění organizuje, je u nás už 189 tisíc kontejnerů na tříděný odpad, o 11 tisíc více než před rokem. Jedno třídící místo se třemi kontejnery tak už připadá na 163 obyvatel. Celkový objem vytříděného materiálu však loni i přes lepší dostupnosti kontejnerů klesl.
Každý obyvatel Česka loni vytřídil v průměru 35,9 kilogramů a 70,9 procenta všech obalů, které byly na trh uvedené.
Čísla o třídění považuje za dobrá České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí.
"Potvrzuje se tak, že dobrovolný systém třídění a recyklace je úspěšný," hodnotí výsledky tajemník sdružení Jan Bláha. Podle něj šetří životní prostředí i firmy, například lehčími obaly. Zálohy by podle firem zdražily nápoje i jídlo.
