Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Záložny dostanou od státu šest miliard

  0:06aktualizováno  0:06
Lidé, kteří ve vytunelovaných kampeličkách přišli o své úspory, získají část peněz zpět ze státní pokladny.
Fond pojištění vkladů kampeliček, který nemá dostatek peněz na výplaty ztracených úspor, by měl získat šest miliard korun od státu. Zákon o vydání dluhopisů, jejichž prodejem stát peníze pro fond získá, schválili poslanci. V minulosti přitom tentýž vládní návrh dvakrát odmítli.

Pokud projde zákon Senátem a podepíše jej prezident, mohli by krachem kampeličky postižení lidé získat část peněz v prvních měsících příštího roku. "Dluhopisy by se mohly vydat počátkem ledna," řekl ministr financí Pavel Mertlík.

Členové kampeliček by měli dostat 80 procent svých vkladů, maximálně však sto tisíc korun.

Ze sto pěti tisíc členů, kteří mají peníze zamrzlé v padlé kampeličce, se do maximálního limitu sta tisíc korun vejde sedmdesát procent. Celkem v dvaceti problémových kampeličkách zůstalo 8,8 miliardy korun.

PRO vydání dluhopisů

PROTI vydání dluhopisů

ČSSD, KSČM, část poslanců
KDU-ČSL a Unie svobody

Hlavně ODS, zbývající
část KDU-ČSL a US

Miloš Zeman (ČSSD):
"Lépe pozdě než nikdy."

Pavel Mertlík (ČSSD):
Dluhopisy  by se mohly
vydat počátkem ledna.

Václav Klaus (ODS):
Je šokován
změnou postoje US,
dluhopisy považuje
za "špatnou myšlenku."

Martin Kocourek (ODS):
"Argumentace o
nutnosti vydat
dluhopisy je účelová."

Proti přijetí zákona byli především poslanci ODS, kteří prosazovali, aby peníze fondu pojištění poskytla státní Konsolidační banka. Podle ministra financí by však takový postup byl v rozporu se zákonem.

Kampeličky: miliardové tunely 
Objem peněz, které zmizely nenávratně v tunelech podvodných machinací šéfů kampeliček, se odhaduje přes šest miliard korun.

Ve dvaceti problémových záložnách totiž zamrzlo 8,8 miliardy korun, zpět se však konkursním či nuceným správcům podaří získat jen část. "Na základě provedených prověrek se příjmy z konkursních a vyrovnávacích řízení odhadují na dvě miliardy korun," řekl ministr financí Pavel Mertlík.

Přestože první kampeličky krachly již déle než před rokem, dosud žádný z vyšetřovaných představitelů před soudem nestanul. Podle informací z Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami šetří policie více než čtyřicet trestních oznámení a několik osob skončilo ve vazbě.

Peníze z kampeliček často mizely klasickými tunely. Například Družstevní holding, dceřiná společnost 1. Družstevní záložny Ostrava, získal podle nuceného správce Vlastimila Šedy od záložny 2,3 miliardy korun. "Princip byl, že za peníze něco koupil, prodal a dostal směnky, ty zase vyměnil za pohledávky, až mu na konci kolečka zůstala aktiva s nulovou hodnotou," vysvětlil nucený správce.

Řada čelných představitelů kampeliček, odpovědných za jejich krachy, je v současné době aktivní jako mluvčí různých sdružení, požadujících po státu výplatu vkladů. Členové kampeličky DZ Pria varovali dopisem některé poslance před aktivitami někdejšího šéfa kampeličky Františka Zoubka, který je trestně stíhán. "Když Zoubek ztroskotal jako předseda České asociace záložen, organizuje koordinační centrum občanských sdružení záložen a s neskutečnou drzostí pořádá veřejné akce, kde se prezentuje jako mluvčí okradených družstevníků," varují v dopise členové záložny Pria poslance petičního výboru.

Některé osoby z vedení zkrachovalých kampeliček dokonce začínají působit v nových záložnách.

"Je to velmi nepříjemné sledovat. Dokud však tyto osoby nebudou odsouzené, nemůžeme zasáhnout," řekl nedávno šéf Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami Ivo Vrzal.

K tunelování kampeliček docházelo zejména kvůli děravému zákonu, který umožňoval působit v této sféře i lidem s pochybnou minulostí či naprostým laikům v oboru financí. Ministr financí také před časem přiznal, že úřad, který měl na správné fungování sektoru dohlížet, v minulosti pracoval špatně. Po nástupu do funkce také Mertlík rychle provedl personální změny.

Na počátku bylo nadšení
Děravý zákon, který v roce 1995 protlačil sněmovnou tehdejší poslanec ODS Richard Mandelík (pozdější šéf České asociace záložen) byl schválen napříč politickými stranami. Později zaznělo:
1998 - František Brožík (ČSSD) Jsem skutečně rád, že činnost družstevních záložen byla opět nastartována.
1998 - Richard Mandelík (šéf České asociace záložen) Samozřejmě jsou činy, které se mohou stát a které členové neuhlídají. Proto existuje nezávislý kontrolní úřad, který má velmi značné pravomoci.
1998 - Milan Oczadlý (šéf Rodinné záložny, nyní v nucené správě) Mohou se vyskytnout nedostatky, ale naším úkolem i úkolem celého hnutí je najít řešení, aby nedošlo k velkým ztrátám.
2000 - Vlastimil Tlustý (ODS) Když byl zákon o kampeličkách schvalován, hlavní argument zněl: dovolte svéprávným lidem, aby spravovali své úspory, a nenuťte je, aby dávali peníze do rukou cizích bankéřů. Většina poslanců tomu tehdy uvěřila a já patřil k jedním z nich. Dnešní realita dokazuje, že já a spolu se mnou mnoho dalších jsme se zmýlili.

Kampeličkáři protestují před Úřadem vlády.

Demonstrace před Úřadem vlády. Protestujícím vadí postoj české vlády k lidem, kteří vložili peníze do krachujících kampeliček.

Lidé, kteří vložili peníze do kampeliček, demonstrují před Úřadem vlády.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Premiér Bohuslav Sobotka při tiskové konferenci na Úřadu vlády (14. června 2017)
Je to populismus, kritizují ekonomové Sobotkovo lobbování za vyšší mzdy

Zaměstnavatelé považují snahu premiéra Bohuslava Sobotky vyzvat francouzské a rakouské nejvyšší představitele ke zvyšování mezd českým pracovníkům za...  celý článek

Japonský bezdomovec v Tokiu. Ilustrační foto
Podíl zaměstnanců, kteří kvůli malé mzdě žijí v chudobě, vzrostl

V Česku v posledních letech přibývalo lidí, kteří si v práci za celý rok nevydělali dost a spadli pod hranici příjmové chudoby. V roce 2011 se to týkalo zhruba...  celý článek

Vedoucí představitelé Francie, Rakouska, Česka a Slovenska se sešli v...
Lidé si zaslouží stejnou mzdu za stejnou práci, přesvědčoval Sobotka Macrona

Vedoucí představitelé Francie, Rakouska, Česka a Slovenska se na středeční schůzce v Salcburku dohodli, že budou usilovat o dohodu o reformě stávajícího...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.