Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zaměstnanci bank jsou upovídaní, stěžují si klienti na úniky dat

  • 108
V českých bankách nejsou úniky dat a porušení mlčenlivosti o kontech klientů ničím výjimečným. Klienti i zaměstnavatelé jsou však proti tomu často bezbranní. Porušení diskrétnosti se totiž špatně prokazuje, málokdy tak končí u soudu. Ochranu citlivých dat však řeší i další firmy, které proto stále více dbají na mlčenlivost.

Čekáte v bance, najednou slyšíte, jak se recepční baví s další zaměstnankyní banky: "Kde ta J. K. bere, prosím tě, tolik peněz, to snad není možné." Ležela jim v žaludku vysoká mzda známé jedné z nich, klientky banky, a řešily to u recepce tak nahlas, že to slyšelo minimálně šest dalších lidí - jeden z nich klientku znal.

Jiný případ. Klient se dohaduje s bankéřkou. O den později jde do banky a slyší, jak ona probírá jeho případ nahlas s kolegou, aniž by tušili, že je slyší. Padají jména klientů i zaměstnavatelů, částky peněz, lidé kolem vás slyší, kolik vybíráte, vyděláváte nebo kolik vkládáte.

Lidé, kteří měli v bance podobný problém, však nemohou uvést svá pravá jména ani jména bank, protože jim chybějí důkazy. Žena z úvodu se marně dožadovala šetření v bance, pak o reakci žádala i v dalších institucích. "V březnu letošního roku došlo k úniku dat z mého osobního účtu... zaměstnankyně banky řešily mezi sebou mou mzdu," popisuje pro MF DNES.

Porovnání služeb

Se stížností nepochodila ani u banky, která však provedla vnitřní šetření, ani u ombudsmana, Úřadu na ochranu osobních údajů nebo ČNB. Většina ji odkázala na soud. "Na ČNB se klienti bank a jiných finančních institucí obracejí se stížnostmi na nediskrétnost jen sporadicky. A to ještě v rovině neprokázaných tvrzení," říká Tomáš Zimmermann z tiskového oddělení ČNB.

"Může jít o problém s neoprávněným nakládáním s osobními údaji, což je trestný čin, nebo o porušení povinnosti mlčenlivosti, kdy nepochybně bude následovat postih od zaměstnavatele," vysvětluje Hana Štěpánková, mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Tím většina případů končí. Ukazuje se však, že s diskrétností mají čeští zaměstnanci potíž, i když se dotázané banky dušují, že je opakovaně školí. "Zaměstnanci banky jsou povinni zachovávat absolutní mlčenlivost o klientech a transakcích. Vyplývá to ze zákona, ale i z pracovních smluv a etického kodexu," odpovídá mluvčí Komerční banky Michal Teubner. Kolik podobných stížností banky řeší, se neví. "Tyto informace považujeme za důvěrné," odpovídá za Českou spořitelnu Marek Pšeničný.

Firmy jsou stále opatrnější, a to nejen banky. "Nesmíme mluvit o klientech na cestách, na letišti, protože právě tam nás mohou slyšet," říká anonymně zaměstnanec jedné logistické firmy.

Právníci potvrzují, že s porušením mlčenlivosti, ale i s úniky citlivých dat mají plné ruce práce. "Případů rozhodně přibývá, firmy mají zájem to řešit. Dost často si s sebou navíc zaměstnanci odnášejí data klientů a know-how při přestupu do jiné firmy, nebo založí vlastní byznys. Vidíme, že to jde napříč odvětvími od bank přes potravinářství po zeměměřiče. Data je stále těžší uhlídat," říká Petra Sochorová, advokátka kanceláře Havel, Holásek & Partners.

"Někdy k únikům dojde omylem s tím, jak roste objem dat a lhostejnost ve sdílení na internetu," upozorňuje Jan Fanta, poradce přes řízení rizik u společnosti EY. V praxi je i přes dohody o mlčenlivosti nebo konkurenční doložku těžké zaměstnanci prokázat škodu. Proto případy končí spíše rozvázáním pracovního poměru dohodou než soudem.