„Připravujeme do vlády materiál k pilotnímu projektu, kterým zrychlíme systém udělování víz. Půjde o vybrané profese, kterých je v Česku nedostatek,“ říká ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Po Ukrajině by mohlo následovat Bělorusko, Mongolsko nebo Kazachstán.
Problém s udělováním pracovních víz pracovníkům ze třetích zemí vznikl v elektronickém systému přihlašování se k pohovorům na konzulátech. Termíny jsou věčně vyblokované a zaměstnavatelé, kteří už se zaměstnancem komunikují, mají smůlu.
Částečně by měl pomoci projekt s názvem „Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny“, podílejí se na něm i ministerstva práce, vnitra a průmyslu. Má do Česka přitáhnout experty - profesory, inženýry nebo lékaře. České firmy si vytipují vhodné kandidáty, obstarají a dodají konzulátu v Kyjevě potřebné dokumenty a tamní úředníci případ dotyčného uchazeče o vízum přednostně vyřídí. Projekt počítá s maximálně 500 pracovníky ročně.
Má to však háček, projekt cílí jen na vysoce kvalifikované lidi. To je přitom v rozporu s tím, co chtějí zaměstnavatelé, tedy lidi s výučním listem, průmyslovkou, řemeslníky. „Výrobce zdravotnických lůžek Linet potřebuje svářeče, textilka Nová Mosilana tkalce,“ vypočítává Ladislav Minčič, ředitel legislativního odboru hospodářské komory.
„Potřebovali bychom okamžitě asi 10 lidí a v druhé polovině příštího roku dalších 10 až 15 lidí. Manuální zručnost je důležitá a zapracování je poměrně dlouhé,“ říká Jan Vrba, spolumajitel novojičínské kloboučnické firmy Tonak. V regionu s relativně vysokou, osmiprocentní nezaměstnaností při hledání uchazečů na úřadě práce neuspěl.
„V podobě, v jaké je to v téhle chvíli navrženo, to nikomu nepomůže, týká se to jen pár profesorů a doktorů,“ říká Minčič. V připomínkovém řízení tak chtějí zaměstnavatelé dosáhnout rozšíření i na středně kvalifikované lidi.
Ministerstva zahraničí a průmyslu proti vnitru a resortu práce
Podle informací MF DNES se k rozšíření projektu kloní ministerstva zahraničí a průmyslu. Naopak vnitro argumentuje obavou ze zvýšení bezpečnostních rizik.
Nepřátelsky se k rozšíření staví také ministerstvo práce (MPSV). „S ohledem na to, že prioritně chceme snižovat nezaměstnanost českých občanů, nepovažujeme za nutné nějakým zásadním způsobem systém měnit. Podporujeme nicméně změkčení opatření pro vysoce kvalifikovanou pracovní sílu ze zemí, které jsou nám jazykově a kulturně blízké,“ uvedl mluvčí Petr Sulek.
Zákon o zaměstnanosti ukládá, aby se na volná místa - dnes jich je na úřadech práce hlášeno 108,5 tisíce - umisťovali přednostně Češi a občané EU. Teprve když se to nepodaří, tak může volné místo obsadit cizinec z mimoevropské země. Povolení uděluje ministerstvo práce.
Ministerstvo práce se tak staví na stranu odborářů, kteří se bojí, že by cizinci blokovali růst mezd v celých odvětvích.
Finální podoba projektu zůstává proto zatím nejasná, není ani jisté, že projekt posléze vláda schválí. Na stůl by ho měla dostat za tři týdny.
Podle návrhu by se do projektu mohly na jeden rok zapojit jen firmy, které splní určitá kritéria - nesmějí dlužit na daních a pojistném, musí mít aspoň dvouletou historii podnikání, nesmějí dostat pokutu od úřadu práce. A obsazované místo by muselo být vyvěšené na nástěnce úřadu práce minimálně 30 dní, aniž se našel vhodný český adept.
Objevují se také názory, že dlouho neobsazená pracovní místa by mohli zaplnit uprchlíci. To však není tak jednoduché. Povolení pracovat dostanou až 12 měsíců (aktuálně je v legislativním procesu zkrácení na šest měsíců) od žádosti o azyl, navíc se jejich kvalifikace nemusí krýt s potřebami zaměstnavatelů.
