Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zamrazilová: Nový řecký návrh je buď totální kapitulace, nebo další hra

  15:57aktualizováno  15:57
Bývalá členka bankovní rady ČNB a současná hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová si myslí, že nový návrh Řecka směrem k věřitelům by mohl zajistit dohodu, a předejít tak řeckému bankrotu. Za jeho důležitou součást pokládá privatizaci, která musí „převychovat“ Řeky k vyšší produktivitě práce.

Bývalá členka rady ČNB a nynější hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Co říkáte aktuálně navrženým řeckým úsporným opatřením?

Nový řecký návrh obsahuje a kopíruje prakticky přesně to, co požadovali věřitelé dlouhodobě a čemu se řecká vláda tak zoufale bránila a k čemu také vyhlásila referendum. A tedy přesně to, co řecký lid v neděli odmítl. Penzijní reforma odpovídá požadavkům věřitelů, stejně tak se do hry vrací i původní plán privatizace, který Syriza okamžitě po nástupu k moci stopla. Návrh obsahuje i dlouho odmítané zrušení zvýhodnění DPH pro ostrovy, byť ne s okamžitou platností. Platit má navíc zpočátku jen pro turistické destinace. Zvýhodnění by mělo zůstat nejodlehlejším ostrovům.

V některých detailech se ale návrh i liší...

Nový řecký návrh v řadě momentů proti původním požadavkům věřitelů naopak přitvrzuje – například zvýšená daň z luxusu bude nově zavedena ne pro jachty nad deset metrů délky, ale již od pětimetrových plavidel. Přitvrzením je i zpřísnění a transparence auditů a kontrol veřejných úřadů na základě spolupráce s OECD, která se již doporučeními pro Řecko zabývala. Zkrátka, jedná se buď o totální kapitulaci, nebo o další hru.

Jak podle vás návrh přispěje k řešení současné krize? Mají na jeho základě věřitelé poskytnout další půjčku, nebo nechat Řecko odejít z eurozóny?

Pokud jde ze strany Řecka skutečně o reálný návrh, a nikoli o další trik sloužící k průtahům, pak by aktuální návrh mohla euroskupina přijmout. Prakticky ovšem vyvstává problém s reálnou součinností řecké vlády při implementaci opatření a s kontrolou a sankčními možnostmi věřitelů. Těžko si lze představit, že se vláda v současné podobě bude chovat korektně či aktivně.

Pokud se tedy bude pokračovat v pomoci ze strany věřitelů, je podle vás současný třetí bailout řešením, které situaci někam posune, nebo jen prodlužováním agónie? Samotní řečtí představitelé si totiž stěžují, že podmínky, které museli přijmout při dřívějších půjčkách, zemi spíše poškodily...

Je to nekonečný příběh. Ale myslím, že problémy podstatně zhoršila současná vláda. Rok 2015 byl pro Řecko rokem vysokých splátek, pro další tři roky byla plánovaná výše splátek podstatně nižší – dohromady přibližně tolik jako v samotném roce 2015. Jedním z nejhorších kroků bylo zastavení privatizace, která letos měla Řecku vynést téměř 5 miliard eur. Tedy v zásadě přibližně sumu, která nebyla uhrazena Mezinárodnímu měnovému fondu plus sumu, která má být do 20. července uhrazena Evropské centrální bance.

Je podle vás tedy právě privatizace klíčovým opatřením?

Potřeba privatizace má hlubší rozměr. Stát obvykle nespravuje své firmy efektivně a čím větší rozsah veřejného sektoru, tím širší je rovněž prostor pro korupci. Podíl řeckého veřejného sektoru na tvorbě HDP je zhruba 40 procent, což mi s tržní ekonomikou připadá definičně téměř neslučitelné. Jediná potenciální cesta přeměny Řecka v moderní tržní ekonomiku spočívá v privatizaci a zapojení zahraničních investorů. Určitou „převýchovu“ lidí k vyšší produktivitě práce a k vytvoření standardního podnikatelského prostředí nemůže provést žádný nadnárodní věřitel. Změna může přijít pouze z mikroúrovně, pod tlakem soukromých vlastníků.

Co říkáte současné situaci, kdy de facto v Řecku nefunguje bankovní systém a lidé si mohou vybrat jen 60 eur denně?

Je to naprosto tristní situace a pro občany musí být velmi těžké, že se stále mění prohlášení ohledně toho, kdy banky otevřou a kolik peněz si lidé budou moci vybrat.

Jak náročné by podle vás v případě bankrotu bylo pro Řeky zavést nejprve paralelní platidlo a posléze se vrátit k vlastní plnohodnotné měně?

Peníze by v případě nedohody nedošly během týdnů, ale dnů. Vytištění úpisů či poukázek by technicky mohlo být rovněž krátkodobou záležitostí, ovšem tisk plnohodnotných platidel je podstatně dlouhodobější akcí. V každém případě je to záležitostí několika měsíců. V zásadě platí, že čím vyšší úroveň a kvalita zabezpečujících prvků platidel, tím je doba výroby delší. Lze ji zkrátit nižší úrovní zabezpečujících prvků, bylo by to i levnější řešení, ale zase by to byla větší šance pro padělatele.

Jaký dopad by Grexit měl na životy „obyčejných Řeků“?

Mohlo by dojít k situaci až určitého přídělového systému na základní životní potřeby. Vzhledem k tomu, že Řecko disponuje silnou armádou, bylo by to doufejme organizačně i technicky zvládnutelné. Současně jsem přesvědčena, že jsou země EU připraveny na maximální rozsah humanitární pomoci právě v oblasti základních potřeb, jako jsou potraviny a léky.

A jaký dopad mohou mít podle vás oba scénáře, tedy prodloužení pomoci i bankrot a s ním související Grexit na Česko a českou měnu?

Obchodní a finanční vazby Česka s Řeckem jsou tak slabé, že zcela sdílím většinový názor ohledně zcela minimálního přímého dopadu jakéhokoli budoucího scénáře řešení řecké krize na českou ekonomiku i finance. Nepřímý dopad může v případě nedohody přijít prostřednictvím oslabení zájmu investorů o euro v krátkodobém horizontu. Aktuální silná kondice české ekonomiky by mohla naopak podpořit zájem o českou korunu. ČNB by pak byla nucena při svém kurzovém závazku k intervenci. Další nepřímý dopad tohoto scénáře spočívá v silnějším dolaru, který by zdražil zboží a služby dovážené z dolarové oblasti - především tedy paliva, dovolené v dolarových destinacích a rovněž dovozy z Číny.

Nový návrh řeckých reforem

Podrobnosti přinesla agentura AP

ŠKRTY

  • rozpočet bude vytvářet primární přebytek (vláda vybere na daních více peněz, než utratí). Letos má být primární rozpočtový přebytek ve výši jednoho procenta HDP, v roce 2016 dvě procenta, v roce 2017 tři procenta a v roce 2018 3,5 procenta.
  • Snížení výdajů na obranu: letos o 100 milionů eur, v roce 2016 o 200 milionů.

DANĚ

  • DPH 23 procent: restaurace, výrobci občerstvení,
  • DPH 13 procent: základní potraviny, ubytování, energie,  voda,
  • DPH 6 procent: léky, knihy, vstupenky do divadel.
  • Konec slevy DPH pro řecké ostrovy s výjimkou nejodlehlejších.
  • Daň z příjmů firem vzroste z 26 na 28 procent, zemědělci mají přijít o daňové výhody a subvence na palivo.
  • Vyšší zdanění lodní dopravy
  • Větší zdanění luxusního zboží. Z 10 na 13 procent. Luxusem budou nově například rekreační lodě delší než pět metrů.

PENZE

    • Letos úspory čtvrt až půl procenta HDP, v roce 2016 a letech následujících to pak má být vždy jedno procento HDP.
  • Penalizace předčasného odchodu do důchodu 16procentním snížením za každý rok. Do roku 2022 má dosáhnout věk pro odchod do důchodu 67 let nebo nejméně 62 let při dodržení pravidla 40 plně odpracovaných let. Výjimky budou mít lidé vykonávající zvláště náročné profese a matky, které se starají o handicapované děti.

STÁT

  • Platy úředníků by měly mít do roku 2019 sestupnou tendenci, odměňování má být v souladu se "znalostmi, výkonem a odpovědností" pracovníků. Výhody, jako je placené volno či cestovní náhrady, mají odpovídat evropským normám.
  • Privatizace například provozovatele rozvodných sítí, regionální letiště nebo přístavů Pireus a Soluň.
  • Do konce měsíce představit plány boje s korupcí.
  • Zlepšení výběru daní. Přísnější stíhání daňových úniků, boj s pašováním paliva.
Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.