Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Západ se odklání od uhlí, Česko se toho zatím bojí

  9:00aktualizováno  9:00
Evropa a Spojené státy se stále více obávají důsledků spalování fosilních paliv v elektrárnách. Spolu s ekology už před emisemi skleníkových plynů varují i ekonomové. Česká vláda je vůči odklonu od uhlí skeptická.

Uhelná elektrárna Schwarze Pumpe v Německu. | foto: Jan Brož, MF DNES

Guvernér britské centrální banky Mark Carney v úterý prohlásil, že investoři do klasických elektráren kvůli klimatickým změnám mohou očekávat vysoké ztráty.

Carneyho prohlášení může přinést obrat v pohledu na celý sektor, protože banky a pojišťovny budou opatrnější při financování podobných energetických projektů. Británie přitom už před sedmi lety přijala první zákon o snižování spotřeby fosilních paliv. Od té doby klesla zhruba o pětinu.

Ekologové nyní tlačí, aby obdobnou závaznou normu přijalo také Česko. Ve středu vláda dostala na stůl analýzu, jak při přípravě normy postupovat. Zda se však záměr, který připravilo ministerstvo životního prostředí, podaří přetavit i do paragrafů, není zatím jisté.

Kabinet se totiž kloní spíše k dalšímu spalování uhlí, a to v souvislosti s prolomením limitů těžby na severu Čech.

Energie z obnovitelných zdrojů bude levnější než z uhlí

Ceny energie vyrobené z obnovitelných zdrojů přitom rychle klesají a brzy budou levnější než elektřina z klasických zdrojů. Například aktuální dokument z dílny Mezinárodní energetické agentury uvádí, že cena energie vyrobené ze slunce se do roku 2025 srovná s cenou z uhelných zdrojů či plynových elektráren. V místech s optimálním slunečním svitem - například v Indii, Saúdské Arábii či ve státech na jihu USA - se náklady vyrovnaly už dnes.

Publikace navíc uvádí, že díky masivnímu nástupu solární energetiky i levnějším panelům klesly za uplynulých pět let náklady na výrobu elektřiny ze slunce o polovinu.

Jiná studie z dílny finanční skupiny Citigroup zase předpovídá, že cena energie z větru bude už za pět let zcela srovnatelná s elektřinou z konvenčních elektráren. Týká se to především větrníků umístěných na mořském pobřeží.

Vědec varuje před úprkem od jádra

A podobně uvažují akademici. Nobelista Steven Chu, profesor fyziky na Stanfordově univerzitě a bývalý ministr energetiky USA, nedávno MF DNES řekl, že doba, kdy bude obnovitelná energie levnější než jiné zdroje, je poměrně blízko. „Díky rychlému rozvoji technologií v obnovitelné energetice a vývoji levných řešení na skladování elektrické energie bude během následujících desetiletí obnovitelná energie nejlevnějším řešením,“ tvrdí.

Ještě pár let by však podle něj mohla hrát hlavní roli nová generace jaderných reaktorů. Ta zajistí energii, kdykoliv je třeba, což zatím obnovitelné zdroje neumějí. Právě to ale podle amerického vědce změní nové, levné možnosti skladování a skutečnost, že velké jaderné či uhelné elektrárny budou nahrazeny velkými solárními či větrnými parky, které jsou k vidění již dnes v jižních státech USA nebo severozápadní Evropy.

Chu proto varuje, že německý překotný úprk od jádra nemusí být nejlepším řešením. Podle aktuálního plánu mají být poslední tři jaderné elektrárny v Německu odstaveny nejpozději v roce 2022. „Přál bych si, aby Německo provozovalo jaderné reaktory po celou dobu jejich životnosti. Umožnilo by to mnohem pozvolnější vývoj,“ říká Chu.

Ostatně ambiciózní cíle si v oblasti obnovitelných zdrojů v poslední době začala klást i Čína, která se dosud na životní prostředí příliš neohlížela. Země, která nyní vypustí při výrobě energií více než čtvrtinu celosvětových emisí skleníkových plynů, plánuje spustit obchodování s emisními povolenkami. Do roku 2030 chce výrazně zvednout podíl zelené elektřiny.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.