Do loňska je vždy museli platit obchodníci sami, což nadále platí u konkurenčních karet Visa.
Druhý největší obchodní řetězec Ahold provozující v Česku Alberty a Hypernovy podle informací MF DNES už uzavřel se svou bankou dodatek ke smlouvě, který jim otevírá cestu k účtování přirážky.
"V této věci se teprve budeme rozhodovat," říká na to Kateřina Černá z tiskového oddělení Aholdu. Až bude jasno, vše oznámí, dodala. O den později nicméně v tiskové zprávě své prohlášení popřela s tím, že žádný dodatek Ahold neuzavřel a ani se k tomu nechystá.
Pokud by se Ahold k tomuto kroku rozhodl, znamenalo by to u platby kartou za tisíc korun zdražení zhruba o desetikorunu.
Stejně jako Ahold nakročila i cestovní kancelář Čedok. "Kolega to aktuálně řeší, ale předpokládám, že nic měnit nebudeme," říká za cestovku Tomáš Brejcha.
Společnost MasterCard i nadále očekává, že se příplatek k jejím kartám mezi obchodníky nerozšíří.
Už tři roky se může s příplatkem za platbu kartami Maestro a Diners setkat i skoro tři sta tisíc cestujících, kteří ročně vylétnou s aerolinkami easyJet z Prahy do Londýna a zpět.
Ať stojí letenka cokoli, připlatí si dvě stě korun. Firma může účtovat příplatek už několik let, protože je napojena na britskou banku. A v Británii platí podobná pravidla už déle.
"Je to poplatek spojený se zpracováním objednávky," tvrdí marketingový šéf easyJetuYannis Capodistrias. Při placení kartami Visa však není třeba žádný příplatek platit.
Podobné je to i u konkurenčních nízkonákladových aerolinek Ryanair létajících do Londýna z Brna. Ty mají přirážku i u platby Visou, ale ta je nižší než u MasterCardu. "Abychom uhradili podstatné náklady s přijímáním karet, účtujeme každému příplatek," vysvětluje Ryanair na internetových stránkách.
České aerolinky žádné přirážky za platby kartou nevyužívají, ale do budoucna se jich nezříkají. "Kdyby to bylo masivnější a umožňovaly to všechny karty, zavedli bychom to," říká mluvčí ČSA Jitka Novotná.
Banky velký zájem o změnu smluv, která by umožnila účtovat přirážku za platbu kartou, nezaznamenávají, první zájemci se však podle jejich odpovědí hlásí. "Zkušenosti ze světa ukazují, že jsou to zejména nízkorozpočtové aerolinie a diskontní obchody, které zavádějí postupně tento standard," říká Milan Tománek za ČSOB.
Každý obchodník si musí zvážit, nakolik by zavedením přirážky na jedné straně ušetřil a na straně druhé si pokazil pověst u zákazníků. "Hosté to nechápou. Nikdo se nechce vystavovat tomu, že by musel vysvětlovat, co je to přirážka padesát korun k tisícovce za pokoj," říká šéfka Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu Mirka Luprichová.
Poplatky, které prodejci za platby kartou bankám platí, nejsou malé. Pohybují se od jednoho k pěti procentům z tržby. Sazba závisí na tom, kolik obchodník utrží a kolik jiných účtů či služeb si u banky objednává. Čím je prodejce větší, tím platí méně, ale pod jedno procento se těžko dostane.
Například ve více než dvě stě supermarketech a hypermarketech Aholdu zákazníci ročně utratí zhruba 35 miliard korun, z toho šest miliard projde přes karty. Na poplatku z nich tak banky mohou ročně inkasovat odhadem 60 milionů.
Menší prodejci proto nemají karty rádi. "Když host platí, tak beru karty jen v nouzi nejvyšší," říká Luprichová, která má vlastní penzion.
Praxí bývá nabízet slevu za platbu na ruku. "Kupoval jsem si kufr, a když jsem chtěl platit kartou, prodavačka mi nabídla pět procent slevu za platbu v hotovosti," popisuje 30letý Zdeněk z Prahy. Některé obchody proto z důvodu úspor neberou karty vůbec, jako například Kaufland.
