Vláda měla původně návrh rozpočtu předložit poslancům do konce září. "Má to svoji logiku. Pokud budeme chtít do rozpočtu na rok 2003 zahrnout řešení povodňových škod, tak ty budeme znát až koncem září," řekl Janota.
Vláda by podle něj měla o návrhu rozpočtu jednat 2. října, jednotlivá ministerstva by měla předložit kompletní návrhy svých rozpočtů ministerstvu financí do 18. září.
O dalších zdrojích peněz na financování povodní v roce 2003 podle Janoty kabinet jedná. "Pokud vláda odsouhlasí návrh na odložení rozšíření platových tříd pro státní zaměstnance a rozpočtovou sféru, pak by to přineslo finanční zdroje v řádu deseti miliard korun," uvedl. Platové třídy se měly rozšířit z nynějších 12 na 16 od 1. ledna 2003.
Jak dříve potvrdili ministr financí Bohuslav Sobotka i premiér Vladimír Špidla, navržený schodek rozpočtu ve výši 157 miliardy korun by se kvůli povodním neměl měnit. Další zdroj financí na sanaci škod chce MF nalézt v mimorozpočtových fondech dopravy a bydlení, a to na úkor jiných investic. Základem příjmů mimorozpočtových fondů jsou peníze z privatizace.
Premiér odhadl, že se škody napáchané velkou vodou vyšplhají na 60 až 90 miliard korun. Uvedl, že by vláda mohla v rozpočtu na příští rok vyčlenit 20 miliard korun jako zvláštní rezervu na odstraňování následků povodní.
Dalším zdrojem by podle něj měla být půjčka Evropské investiční banky ve výši šesti miliard korun.
Škody napáchané ničivými záplavami v roce 1997 na Moravě dosáhly 60 miliard korun. Stát tehdy na jejich odstraňování vynaložil z veřejných zdrojů zhruba 17 miliard korun, z toho za pět miliard vydal povodňové dluhopisy. Letos ministerstvo financí o emisi povodňových dluhopisů zatím neuvažuje.
