Na stavby zahájené do roku 2020 se toto opatření nevztahuje. Domů, které by těmto standardům vyhovovaly, zatím v Česku stojí minimum.
O dva roky dříve než pro stavitele soukromých domů nastane nová povinnost pro veřejné budovy. Nové zákony se dotknou i majitelů stávajících nemovitostí: pokud budou chtít dům či byt prodat nebo pronajmout, budou muset mít průkaz o tom, jakou spotřebu energie nemovitost má.
"Je to průlomová záležitost. Něco jako když se přecházelo z dřeva na uhlí," hodnotí změnu projektant Josef Smola. "Už teď nemá smysl navrhovat budovy v jiném než alespoň pasivním standardu," doplnil.
Evropská unie si od tvrdých požadavků slibuje především snížení emisí oxidů uhlíku.
Vytápění, spotřeba elektřiny nebo ohřev vody se totiž podílí v Evropě v průměru čtyřiceti procenty na celkovém objemu vypouštěných emisí skleníkových plynů. V Česku je podíl nižší, ale jen kvůli vysokému objemu emisí z těžkého průmyslu.
Pasivní dům ušetří na nákladech
Zatím však není jasné, jak přísné budou české normy. Evropská směrnice totiž zavádí poněkud nejasný pojem "téměř nulové emise".
"Metodika výpočtu hodnoty nízkoenergetického domu se v současnosti projednává," uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček.
Postavit pasivní dům přijde nyní ve srovnání s klasickým o deset až patnáct procent dráž. "Když se však započítají provozní náklady, tak vyjde levněji," upozorňuje Jan Bárta z Centra pasivního domu.
Stát věří, že lidé se těsně před platností nové normy nebudou snažit postavit dům ještě podle starých předpisů.
"Stavební normy se budou zpřísňovat postupně. Takový přístup by měl zabezpečit, že nedojde k jednorázovému boomu a následně k útlumu výstavby," vysvětluje Vlček.
Dá se navíc očekávat, že tlak na úspornější domy přinutí snížit cenu výrobce stavebních materiálů. "Zatím nám cihly pro pasivní domy tvoří zhruba pět procent výroby, ale jejich podíl roste. Navíc připravujeme další inovace," sdělil šéf výrobce cihel Wienerberger Josef Kotek. Podle něj jsou cihly pro pasivní domy maximálně o deset procent dražší než obyčejné.
Na stojící budovy, které jsou neúsporné, zatím Unie nevytvořila žádný bič. Ve směrnici však už píše o tom, že by měly státy přijít s plány, jak počet nízkoenergetických budov zvýšit.
Pronajímáte byt? Zaplatíte za štítek o spotřebě
Velkou novinkou je i zavedení certifikátu energetické náročnosti budov. Ten již druhým rokem musí mít všechny nové domy. Průkaz ukazuje, jak moc je dům či byt úsporný a kolik je potřeba na jeho provoz energie.
Už od roku 2012 ho však bude stát vyžadovat i pro domy či byty, které jsou na prodej či pronájem.
Nejde přitom o úplně levnou záležitost: například na rodinný domek stojí certifikát kolem deseti tisíc korun. "To, že všechny inzeráty budou muset obsahovat informaci o energetické náročnosti nabízených nemovitostí, považuji za správné především u pronájmů. Nájemníci jinak nemají šanci zjistit, kolik za bydlení celkově zaplatí," míní Jan Borůvka z Asociace realitních kanceláří. Certifikát bude platit maximálně deset let.
Dalším zvýšením nákladů pro majitele nemovitostí budou pravidelné kontroly vytápěcího systému. Minimálně jednou za čtyři roky je bude muset podstupovat každý, kdo má v domě kotel s výkonem nejméně 20 kW, což se týká prakticky všech rodinných domů.
