Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Budeme platit bankám? Kdysi nevídané záporné úroky jsou dnes běžné

  11:04aktualizováno  11:04
Centrální bankéři naskočili ve velkém na novou módní vlnu jménem záporné úrokové sazby. Zatím se týkají hlavně vkladů finančních institucí u centrální banky, v některých evropských zemích to však platí i pro účty velkých firem. To zatím v Česku nehrozí. Přesto by lidé měli být na pozoru. Záporné sazby mohou mít řadu vedlejších efektů, které jejich finance ovlivní.
Čekají nás záporné úroky? Ilustrační foto

Čekají nás záporné úroky? Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

1 Proč to centrální banky dělají?

Chtějí odradit finanční ústavy od toho, aby si u nich ukládaly přebytečné rezervy. Věří, že je prostřednictvím levných úvěrů rozpůjčují domácnostem a podnikům. A že tak nakopnou hospodářský vzestup a rozhýbou růst cen, který je podle nich pro zdravou ekonomiku nezbytný.

Jenže to moc nefunguje. Úroky sice v eurozóně klesají, ale objem úvěrů moc neroste. „Banky obvykle zvyšují zisk prostřednictvím úrokového výnosu. Ten však snižují záporné sazby, takže banky neúvěrují,“ upozorňuje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

2 Je pravděpodobné, že k záporným sazbám sáhne i Česko?

Většina bankéřů, kteří o nastavení sazeb rozhodují, o možnosti snížit úroky pod nulu neuvažuje. A to včetně guvernéra Miroslava Singera.

„ČNB dává najevo, že záporné sazby na vklady od komerčních bank může za jistých okolností zavést, ale že by to raději nedělala. Věříme, že se záporným sazbám v Česku vyhneme,“ říká Jiří Kunert, šéf UniCredit Bank a viceprezident České bankovní asociace.

3V jaké situaci by mohli bankéři z ČNB postoj přehodnotit?

Třeba v případě dalšího snižování sazeb Evropské centrální banky. Rozdíl mezi úroky v eurozóně a u nás by se značně zvýšil a investoři by se začali víc zajímat o korunu, což by vyvolalo tlak na její posilování. Jenže ČNB slabou měnu používá jako nástroj k rozhýbání ekonomiky. „Čím více negativní sazby v eurozóně, tím vyšší pravděpodobnost snížení sazeb ČNB,“ myslí si proto analytik Cyrrus František Kronus.

Nebo mohou po negativních úrocích sáhnout v případě útoku spekulantů na korunu. „Aby ČNB zavedla záporné sazby, museli bychom pravděpodobně vidět výraznější příliv horkých peněz do Česka, podobný jako na začátku roku,“ míní hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

4 Opravdu negativní sazby ekonomice pomůžou?

V tom se ekonomové neshodnou. Velká část z nich si ale myslí, že tudy cesta nevede. Dostupnější úvěry mohou znamenat více riskování. A v některých odvětvích přifukovat cenovou bublinu. To je typické třeba pro reality - dostupné hypotéky umožňují dosáhnout na bydlení i lidem, kteří si to jinak nemohou dovolit. Záporné úroky navíc snižují stabilitu bank, ohrožují jejich zisky. Michl popisuje švýcarský případ, banky na záporné úroky nereagovaly tím, že by úročení běžného účtu srazily do minusu, protože nechtěly, aby si lidé své peníze vybrali a dali je doma do trezorů. „Aby si uchovaly marži v protikladu s tím, co bylo zamýšleno, zdražily hypotéky,“ říká ekonom Michl.

5 Kdy mohou záporné sazby dávat pro ekonomiku smysl?

Jediným případem, kdy přistoupit k záporným sazbám, je podle většiny ekonomů případ útoku spekulantů na domácí měnu. „Záporné sazby by omezily zájem zahraničních investorů o českou měnu, což by snížilo tlaky na udržení současného slabého kurzu koruny. A tedy i omezilo budoucí náklady spojené s opuštěním intervenčního režimu,“ tvrdí Kronus.

A možná ještě v případě, když banky opravdu vůbec nechtějí nikomu půjčit. To ale není český případ. „Banky půjčovat chtějí,“ tvrdí Michl.

6 V kterých zemích už záporné úrokové sazby mají?

Jako první poslali klíčové bankovní sazby (jde o úroky, které platí banky za vklady u centrálních banky) do záporu Dánové v červenci 2012. Hlavním cílem byla snaha v době vrcholící dluhové krize v eurozóně uchránit ekonomiku a odradit spekulanty od nákupů dánských korun.

O dva roky později snížila své sazby pod nulu i centrální banka eurozóny. K zatím poslednímu poklesu úroků na vklady přistoupila ECB minulý týden, a to na minus 0,4 procenta. Záporné úroky mají v současnosti také ve Švýcarsku, ve Švédsku a v Japonsku. Podle Kronuse už není ve světě moc dalších centrálních bank, které by se k nim mohly přidat.

7 Budou se záporné sazby v Evropě ještě dál prohlubovat?

I když si evropští centrální bankéři uvědomují, že hlavně bankám takové prostředí příliš nesvědčí, nevylučují, že se sazbami mohou ještě zahýbat směrem dolů. Třeba hlavní ekonom klíčové evropské instituce Peter Praet včera řekl, že ECB by mohla přistoupit k dalšímu snížení úrokových sazeb, pokud to budou hospodářské podmínky v eurozóně vyžadovat.

„Pokud by negativní šoky zhoršily výhled, nebo pokud by se finanční podmínky nevyvíjely tak, aby zajistily potřebnou podporu ekonomice a inflaci, máme ve svém arzenálu stále k dispozici snížení sazeb,“ řekl Praet. Ceny v eurozóně přitom v únoru kvůli levnějším energiím poprvé od loňského září poklesly, což nevidí bankéři příliš rádi.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.