Centrální banka opakovaně nevyloučila, že může sáhnout k zavedení záporných úrokových sazeb. Jak je to podle vás reálné?
Nemyslím, že by možnost záporných úrokových sazeb v ČR byla nyní aktuální. Bude-li však sílit tlak na devizovém trhu a ČNB bude muset intervenovat ve velkých objemech, aby nedovolila prolomení hranice 27 korun za euro, může se k záporným úrokovým sazbám uchýlit. Je možné si představit, že na přechodnou dobu zavede ČNB záporné úrokové sazby v okamžiku ukončení kurzového závazku, aby otupila skok kurzu koruny, který by mohl následovat.
Kde v zahraničí centrální banky už úrokové sazby pod nulu snížily?Záporné úrokové sazby nyní používají centrální banky Švýcarska, Švédska, Dánska a pod nulou je i jedna z úrokových sazeb ECB. Nejdále zatím zašla švýcarská centrální banka, která má nastavený cíl na tříměsíční mezibankovní sazbu minus 1,25 až minus 0,25 procenta. V realitě se na peněžním trhu tato úroková sazby pohybuje zhruba uprostřed pásma, aktuálně činí minus 0,73 procenta. Vzhledem k tomu, že při takto záporných sazbách i institucionální investoři zvažují, zda raději nedržet peníze v hotovosti než bankách, zdá se, že se Švýcarsko jako první země na světě přiblížila limitu záporných sazeb.
Je podle vás pravděpodobné, že by tuzemské banky snížení sazeb přenesly na své klienty? Pokud ano, na které segmenty?
Pokud by v ČR došlo na záporné úrokové sazby, záleželo by, jak hluboko by se dostalo. Ve světě jsou již známy případy, kdy došlo na záporné sazby i u klientských depozit, ačkoli jde o relativně vzácné případy. V případě depozit v určitých měnách začaly účtovat klientům záporné sazby například HSBC a Commerzbank. Raritou je případ záporných úrokových sazeb v případě klientského úvěru, k němuž došlo v Dánsku.
