Podle odborníků si vinařství, i ta technologicky nejmodernější, stále potrpí na tradice. I díky tomu také pokračuje lidový zvyk zarážení hory. Tento obyčej a s ním spojené slavnosti má své kořeny už ve středověku a vychází ze starého horenského práva. Zarážení hory je znamením, že do vinohradu až do vinobraní nesmí vstoupit nikdo kromě samotného vinaře, a to kvůli ochraně dozrávajících hroznů. V každé obci má zarážení hory vlastní folklorní podobu.
V Mikulově se slavnost konala v noci na sobotu jako součást festivalu Sousedé, který má letos kulaté výročí. Na náměstí akci přihlíželo kolem 200 lidí. „Děláme to už více než pět let a i letos byla pěkná atmosféra,“ řekl Zdeněk Slavík z Národopisného spolku Pálava.
Akce se nekonala přímo ve vinohradu, ale na hlavním mikulovském náměstí. Její součástí bylo tradiční zarážení stromu, který má bránit vstupu do vinohradu. Zatloukaly se i kolíky na jeho zpevnění. „Tradice je taková, že pak už nikdo do vinohradu nemohl, kromě dětí a těhotných žen, které se tam mohly občerstvit,“ uvedl Slavík.
O zarážení hory má podle ředitele Vinařského fondu Jaroslava Machovce zájem čím dál více obcí. „Ty, které už zarážení hory slavily, svůj program vylepšují. Lidé si jižní Moravu oblíbili a zvykli si sem jezdit za skvělým vínem, kterému každý takto autentický prožitek přidá na kouzlu,“ uvedl Machovec. V dnešním pojetí zarážení hory nesmí podle něj chybět vztyčená opletená májka, která je ozdobena kyticí květů a révovým věncem.
Na příští sobotu plánují zarážení hory ve Strážnici na Hodonínsku, koncem srpna pak v Němčičkách nebo Kobylí. Začátkem září se slavnost drží ještě v Nechorách nebo ve Vrbici.
