Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zaručený příjem od státu by chtělo stále víc Evropanů, ukázal průzkum

  15:25aktualizováno  15:25
Zavedení takzvaného univerzálního základního příjmu, který by lidé dostávali pravidelně od státu bez jakýchkoliv podmínek, by si přálo 68 procent Evropanů. Minimální platbu všem občanům už testují například ve Finsku a Nizozemsku a o jejím zavedení mluví i někteří politici v Česku.

Ilustrační snímek | foto: ČTK

Zavedení nepodmíněného základního příjmu pro všechny navrhují v Evropě někteří politici a aktivisté, podle nichž by pomohl vybalancovat nerovnosti v příjmech a vyřešit problém s chudobou.

Co je základní příjem

Garantovaný univerzální příjem zjednodušeně znamená, že každý občan dané země má nárok na určitý finanční obnos, který mu stát pravidelně vyplácí. Tyto peníze dostane bez ohledu na to, jestli má příjem z práce či nikoliv.

Zastánci vyzdvihují administrativní nenáročnost a transparentnost. Systém má mít i pozitivní dopad na porodnost - ženy plánující mateřskou by se totiž nemusely v takové míře potýkat s výpadky v rozpočtu v domácnosti. Základní příjem by navíc snížil rozdíly v základním ohodnocení mezi muži a ženami.

Odpůrci naopak tvrdí, že by zavedený krok nenutil některé obyvatele pracovat a zároveň by opomíjel ty, kteří sociální dávky nejvíce potřebují. Opatření by pak v neposlední řadě bylo především nákladné pro státní rozpočty.

Nejnovější průzkum německé výzkumné společnosti Dalia Research dokončený v březnu letošního roku ukazuje, že počet Evropanů podporujících základní příjem meziročně vzrostl z 64 na 68 procent. Studie, která se poprvé konala loni, zahrnuje průzkum mezi 11 tisíci lidmi v 28 zemích Unie.

Přestože většina dotázaných by nepodmíněný příjem uvítala, 32 procent z nich by si jeho zavedení přálo až po úspěšném testování systému v jejich zemi. Další třetina by však na nic nečekala a chtěla by jej zavést okamžitě.

Proti zavedení základního důchodu se v obou sledovaných letech postavilo 24 procent respondentů, kteří se bojí hlavně ekonomického dopadu - zvýšení výdajů státu, toho, že lidé nebudou motivováni k práci a také zneužití této dávky cizinci.

Více času s rodinou i dobrovolnictví

Naopak příznivci takového systému vidí spíše pozitiva. Tím největším příslibem je menší obava o zajištění základních potřeb, větší rovnost příležitostí a vyhlídky na větší finanční nezávislost a soběstačnost.

I přes obavy odpůrců pouze osm procent dotázaných uvedlo, že by s jistým příjmem od státu pracovalo méně. Lidé by však díky tomu trávili více času s rodinou, věnovali by se dobrovolnické činnosti nebo získávali nové dovednosti.

Revoluce v sociálním systému? Garantovaný příjem testuje stále více zemí

Všeobecný příjem testuje od začátku letošního roku Finsko, kde vybraná skupina občanů od státu automaticky dostává 560 eur, v přepočtu téměř 15 tisíc korun měsíčně (psali jsme zde).

V Česku chce zaručený příjem od státu prosazovat Česká pirátská strana. S ekonomickým modelem jí radí bývalý ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý, který představil tento koncept už před volbami v roce 2006.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mimořádný sjezd německé SPD. Poslední kancléř strany Gerhard Schröder. (25.6....
Schröder míří do vedení Rosněfti, německého exkancléře jmenovalo Rusko

Rusko jmenovalo bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera do správní rady společnosti Rosněfť, největšího producenta ropy v Rusku. Zastávat bude funkci...  celý článek

Azylové centrum v durynském městě Gera (18. února 2016)
Většina migrantů v Německu je bez práce. Stát hromadně školí

Optimistické vyhlídky na záchranu vymírající německé populace díky přijímání migrantů kazí fakt, že se je nedaří integrovat v takovém měřítku, jak se...  celý článek

Nejdražší omeletu světa servírují v newyorkské restauraci Norma.
Nejdražší omeleta stojí 2000 dolarů. Je s kaviárem, ještě loni stála půlku

Omeleta k nedělní snídani, to je zdánlivě jednoduchá příprava vajíček, kterou zvládne skoro každý. Kdybyste si ale chtěli vyrazit na brunch do restaurace Norma...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.