S nad každý zákazník již dnes ví, že může v záruční době, která je zpravidla půlroční, reklamovat novou, ale nefungující televizi či kalhoty s jednou nohavicí delší. Již méně jich ví, že lze reklamovat také špatně opravenou chladničku nebo boty, u nichž obuvník křivě přilepil podrážky. Věděl to také Josef Kolář z Kladna, kterého však překvapilo, že v místní opravně bot ručí za opravy pouze dva měsíce. Do té doby byl přesvědčen, že na veškeré opravy se podle zákona vztahuje záruka tříměsíční. O tomto případu jsme již psali v právní poradně (MF DNES 1. března 2000). Odpověď právničky České obchodní inspekce Vladimíry Brádlové zákazníka nejspíše nepotěšila, neboť opraváři skutečně mohou záruční dobu za určitých podmínek zkrátit. "Podle Občanského zákoníku je v případě opravy věci záruční doba tři měsíce, není-li sjednána nebo zvláštními předpisy stanovena jinak," vysvětluje Vladimíra Brádlová. Znamená to tedy, že se mohou v servisu dohodnout se zákazníkem na záruce nejen delší, ale i kratší. Vladimíru Brádlovou doplňuje právník společnosti Makro ČR Prokop Ječný: "Neznamená to, že lze záruční dobu na opravu zcela vyloučit." Podle něho je ale možné, aby opravář ručil za opravu například pouze jeden den, a zákon tím neporušuje. Tvrzení právníků překvapila Bohumila Kotka, který se jako soudní znalec pro obor textilií se zárukami na zboží často setkává. Podle jeho názoru by si obdobně mohli záruční dobu zkrátit také v klasických obchodech, kde se prodávají nové výrobky. "Prodejce by mohl například obecnou půlroční záruční dobu zkrátit na nulu a vyvěšením oznámení v prodejně zákazníkům sdělit, že reklamace na prodané zboží nepřijímá," domnívá se Bohumil Kotek. To by se možná většině obchodníků líbilo, ale možné to není. Pro nákup nového zboží v obchodě platí totiž trochu jiná pravidla než pro opravy. Záruka je u většiny zboží půl roku a žádný obchodník ji nemůže zkrátit, nebo dokonce zcela vyloučit, i kdyby s tím zákazník souhlasil. Může ji pouze prodloužit. Potom musí zákazníkovi dát k výrobku také záruční list s vyznačením delší záruční doby. Přestože zákon opravářům dovoluje, aby si záruku na opravu zkracovali, nemohou to dělat zcela libovolně. Podle právníka Prokopa Ječného pouhé vyvěšení cedule oznamující, že záruka na opravu je například jen měsíc, nestačí. "Nedomnívám se, že si každý zákazník přečte v opravně všechny vyvěšené cedule a zároveň dostatečně pochopí jejich obsah," tvrdí Prokop Ječný. Podle něho je zkrácení záruční doby poměrně velkým omezením spotřebitelského práva a uvedený způsob by bylo možné považovat za obcházení zákona. Kromě toho zákon o ochraně spotřebitele ukládá všem prodejcům i poskytovatelům jakékoliv služby včetně oprav povinnost informovat zákazníky o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění reklamace. Pokutu až půl milionu korun může dostat obchodník nejen za porušení této povinnosti, ale například také tehdy, nejsouli informace o záruce dostatečně jasné. Může se to vztahovat také na situaci, kdy mají v opravně nápis oznamující, že na opravy poskytují záruku a kdesi dole malými písmeny poznámku, že záruční doba je jeden týden. "Pokud chtějí v opravně záruční dobu zkrátit, měl by zákazník na zakázkovém listě potvrdit, že mu tuto skutečnost oznámili a on s ní souhlasí," doplňuje právník.
Záruční doba na opravu (§654 odst. 1 Občanského zákoníku):
Záruční doba je tři měsíce, není-li sjednána nebo zvláštními předpisy stanovena jinak; u stavebních prací je záruční doba nejméně osmnáct měsíců.
Záruční doba na koupený výrobek (§620 odst. 1 Občanského zákoníku):
Záruční doba je šest měsíců; jde-li o prodej potravinářského zboží, je záruční doba osm dní, u prodeje krmiv tři týdny a u prodeje zvířat šest týdnů. Je-li na prodávané věci, jejím obalu nebo návodu k ní připojeném vyznačena lhůta k použití věcí, neskončí záruční doba před uplynutím této lhůty.
- středa 19. dubna 2000
