Žlutá barva, absolutní zákaz kouření, ale i povinnost zcela vypnout mobilní telefony dávají tušit, že se zde pracuje s plynem, ale jen málokdo si dokáže představit spletitý labyrint chodeb v podzemí.
V téměř kilometrové hloubce se totiž nachází zásobník plynu, který má domácnostem a firmám pomoci přestát nejen studené zimní měsíce, ale i případné zastavení dodávek z Ruska v odvetě za protikremelské sankce. „V hloubce 960 metrů je systém chodeb o průměru pražského metra,“ vysvětluje vedoucí zásobníku Vítězslav Borovička.
Podívejte se, jak se v Česku skladuje plyn |
Ve světě se ve velké většině pro uskladnění plynu využívají vytěžená plynová či ropná ložiska. Středočeské tunely o celkové délce 42 kilometrů vyražené v žulovém masivu jsou proto jedinečné.
Úložiště vybudovali v 90. letech příbramští horníci, kteří ke zbudování podzemního systému využili jámu blízkého uranového dolu. Vykopání vlastní jámy by totiž cenu už tak nákladné stavby zdvojnásobilo. Někdejší přístupové cesty jsou však dnes už přehrazeny betonem a zaplavené vodou. Ze samotného úložiště se voda odčerpává, plyn se pak do podzemí vtláčí a zase odčerpává pěti sondami.
„Plyn v podzemí navazuje vlhkost, na povrchu se proto musí opět zbavit vody,“ popisuje Borovička cestu plynu z podzemí zpět do plynárenské soustavy.
Háje jsou jedním z devíti tuzemských zásobníků, které jsou od úterý oficiálně naplněné na naprosté maximum. „Zásobníky společnosti RWE jsou plné. K dnešnímu dni tvoří stav zásob 2,7 miliardy kubických metrů, což představuje třetinu roční spotřeby. Znamená to, že česká plynárenská soustava je na nadcházející zimu dobře připravená,“ uvedl v úterý Lubor Veleba, jednatel společnosti RWE Gas Storage, která provozuje šest tuzemských podzemních úložišť.
Zbylé dva zásobníky vlastní společnost MND Gas Storage a jeden SPP Storage; ty jsou rovněž plné. Plynárenské společnosti využily loňské mírné zimy a nízkých cen v letním období a kvůli riziku uzavření kohoutů se předzásobily.
Česko obstálo ve třech krizových scénářích
Evropská komise v reakci na ukrajinskou krizi přitom nedávno testovala připravenost jednotlivých zemí na omezení energetických dodávek z Ruska. Podle ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) by Česko obstálo ve třech ze čtyř prověřovaných krizových scénářů. Domácnosti ani firmy by vůbec nepocítily, kdyby se tranzitní trasa přes Ukrajinu zastavila nejen na měsíc, ale ani na půlrok. Také totální uzavření kohoutů u všech plynovodů vedoucích do Evropy během jednoho zimního měsíce by nemělo citelný dopad.
„Pokud by však výpadek trval půl roku, tak by byla situace vážná, protože bychom museli fungovat jenom v regulačních režimech a plyn by byl jenom pro domácnosti,“ řekl Mládek. Moskva je však na penězích za plyn prodávaný do Evropy závislá a dlouhodobý výpadek by pro ruskou ekonomiku znamenal katastrofu.
Česko přitom není jedinou zemí, která se na případnou ruskou odvetu předzásobila. Agentura Bloomberg upozornila, že objemy ruského plynu proudícího přes Ukrajinu do Evropy největším vstupním bodem ve Veľkých Kapušanech na Slovensku spadly na nejnižší úroveň od roku 2011.
Důvodem jsou právě přeplněné zásobníky, v úložištích napříč kontinentem je už zhruba 73 miliard kubických metrů zemního plynu. Problém by však mohly mít některé země, hlavně na Balkáně.
