Příprava čerpání evropských peněz v začínajícím dotačním období se zadrhává. Čeští zákonodárci mají už teď zpoždění především v přejímání evropské energetické legislativy.
Jde hlavně o směrnici o energetické účinnosti z roku 2012, která měla být zakotvena v českém právu už tento měsíc. Minulá vláda však její projednávání odložila a ta současná si ho naplánovala právě až na letošní červen.
Vládní zpráva o stavu přípravy programů proto označuje nedodržení termínu jako „velice rizikové“. „Je zcela zřejmé, že Česko se ocitne v prodlení v rámci zapracování směrnice, která je přímo definovanou předběžnou podmínkou (pro schválení evropských programů - pozn. red.),“ uvádí vládní dokument.
Vedle toho vede Evropská komise proti České republice ještě dvě řízení kvůli nesprávnému přijetí dvou starších směrnic.
„První se týká povinnosti mít individuální měřiče tepla u bytů a kanceláří. V legislativě to už je zakotveno, ale Evropské komisi se to nelíbí. Druhou věcí je výslovné udělení povinnosti kontrolovat energetické štítky Státní energetické inspekci,“ vysvětluje Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy, která spojuje firmy zabývající se zateplováním a úspornými stavbami. V zásadě tak nejde o žádné zásadní změny, spíše jen o vyjasnění již platných ustanovení.
Česko nedostatečně čerpalo už v minulém rozpočtu
Jejich uvedení do souladu s požadavky z Bruselu je však nutností ke splnění předběžných podmínek pro příjem financí z evropských programů v novém dotačním období. Podle Holuba je tak už téměř jisté, že se peníze nezačnou proplácet včas. Dotknout by se to mělo hlavně dotací na zateplení bytových domů.
„Výzva bude moci být vypsána až v polovině příštího roku, stavebnictví však funguje po sezonách, takže to reálně znamená odklad až do roku 2016,“ upozorňuje Holub. Nejde přitom o malé částky. Podle podkladů Ministerstva průmyslu by na energetickou účinnost mohlo jít z Bruselu do roku 2020 až 60 miliard korun.
Ministerstvo mezitím poslalo do připomínkového řízení novelu zákona o hospodaření s energií, která má nedostatky vyřešit a platit by měla od ledna příštího roku. Podle úřadu je navíc posledním termínem pro splnění všech podmínek leden 2016. Riziko, že by propadla celá částka, je tak nepravděpodobné.
„Pokud je z aktivit ČR vidět, že uskutečňuje kroky k nápravě, Komise by neměla pozastavit platby. V současné době je Evropská komise spokojena s postupem nápravy,“ reagoval Miroslav Kynčl z tiskového odboru ministerstva.
Na splnění plánu chybí 23 miliard
Že u dotací na zateplování hrozí odklad, však resort nevyvrátil. Česko má přitom špatné zkušenosti s průtahy už v končícím programovém období. Kvůli liknavosti úředníků a pomalému postupu hrozí, že se nepodaří veškeré vyčleněné prostředky včas vyčerpat. Nejvyšší kontrolní úřad navíc nedávno varoval, že ve spěchu na poslední chvíli mohou projít i zbytečné projekty, jejichž proplacení může Komise zpětně odmítnout.
Zároveň však pro Česko platí i závazek zvýšení energetických úspor do roku 2020 o 20 procent. Tedy i v případě, že by Česko z Bruselu žádné peníze nedostávalo, muselo by do zateplení investovat z vlastního rozpočtu.
Podle propočtů aliance přitom peníze vyčleněné na úspory v rámci připravovaného nastavení programů nebudou zcela stačit. Na plánovanou úsporu 48 petajoulů bude potřeba ještě o 23 miliard korun více.
