Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zatím nám krize nahrává, říká šéf maďarské tiskárny

  8:04aktualizováno  8:04
Budapešť (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Mezinárodní ekonomické instituce předpovídají maďarské ekonomice pro letošní rok zhruba pětiprocentní propad. Na náladě maďarských podnikatelů jsou patrné obavy, ale rozhodně netrpí poraženeckou náladou. „Já to tak černě nevidím,“ říká šéf maďarské tiskárny Cypress Róbert Ónodi (RO).

Finanční ředitelka maďarské tiskárny Cypress Andrea Molnár-Süle a šéf firmy Róbert Ónodi. | foto: MF DNES

Jeho finanční ředitelka Andrea Molnár-Süle (AMS) však dodává, že kvůli výkyvům kurzu bude zřejmě letos mít Cypress v eurech menší zisk, ačkoliv ve forintech vydělá víc.

Dopadlo na obor tiskařství ochlazení maďarské ekonomiky?
AMS
: Co se týče polygrafického průmyslu a dopadů krize, tak to na naši firmu působí zatím málo. V počtu zakázek se to třeba příliš neprojevilo. Problémy se objevují s financováním, ty dorazily i do tohoto odvětví, protože financování je závislé na výkyvech kurzu forintu. Hlavně se to dotýká těch, kteří mají méně exportu.

Znamená to, že maďarské banky sedí na penězích a nechtějí půjčovat?
RO
: Ony to nejsou maďarské banky, každá má svou matku někde v zahraničí a odtamtud jdou pokyny. Bojí se, protože v poslední době bylo dost krachů
AMS: Banky dost zpřísnily podmínky.

Vzali jste si v poslední době úvěr na koupi nebo jste tu investici radši odložili?
RO
: Zrovna před týdnem jsme si koupili novou mašinu.
AMS: Na to jsme si ale nevzali úvěr, to jsme hradili z jiných zdrojů. Ale třeba jsme chtěli prodloužit čas na splácení úvěru, jenže banka se k tomu postavila opravdu velmi nepružně a byla s tím spousta potíží.
RO: Už jsme pak začali mít pocit, že jsme něco provedli. Nezajímalo je, že jsme v zisku a vždycky jsme byli...

Cypress

Středně velká tiskárna

Zabývá se veškerými polygrafickými pracemi – od vizitek až po návrhy a tisk reklamních brožur pro firemní klientelu.
Firma, která zaměstnává 14 lidí a jejíž roční obrat dosahuje 580 tisíc eur, byla založena před čtyřmi roky.

Čím to bankéři zdůvodnili?
RO
: Prostě to vysvětlili současnou ekonomickou situací.

Která část vaší výroby nyní nejvíc prosperuje?
AMS
: V rámci polygrafického průmyslu se zaměřujeme na marketing výrobků, katalogy a podobně. Ty si rychle najdou svého odběratele a v současné době firmy tyto druhy materiálů chtějí ještě více.
RO: Samozřejmě není to nic automatického, musíme se snažit, abychom si zakázky udrželi. Některé tiskárny opravdu bojují o přežití a proto jdou nyní s cenami hodně dolů, aby přežily. Někde snížily ceny až na úroveň digitálních studií – raději pracují levněji, jen aby si udržely zákazníky.

Nezačaly firmy vyhledávat levnější produkty místo těch nákladnějších?
RO
: My máme docela štěstí, protože jsme menší – vidíme to každý den. Přicházejí k nám zákazníci od větších konkurentů s tím, že když chtěli něco vytisknout, tak by si to museli odebrat ve velkém. My jim uděláme menší série – těm velkým se rentují třeba série nad 5 000 kusů, my jim uděláme tisíc kusů.

Na které potenciální zákazníky se zaměřujete – jdete spíš po těch menších nebo se tiskárně víc vyplatí velké ryby?
AMS
: To je smíšené. Máme asi tisíc zákazníků a aspoň deset z nich jsou nadnárodní firmy. Těch prvních třicet nám pokrývá 85 procent naší výroby. Na vrcholu naší klientely jsou reklamní agentury a pak také makléřské firmy.

Reklamní branže zaznamená krizi většinou jako první, projevilo se to v Maďarsku?
RO
: Ano, třeba naši zákazníci prodloužili lhůtu splatnosti a odůvodnili nám to právě tím, že na ně dolehla krize.

Znamená to, že se připravují na těžké časy?
RO
: Když člověk poslouchá zprávy a dívá se na to všeobecně, tak bych s vámi souhlasil. Ale když to vezmu z našeho pohledu, tak tahle krize je vodou na náš mlýn, protože nám přináší klienty, kteří chtějí méně exemplářů. Já to tak černě nevidím.

Takže jste vítěz krize?
RO
: To řeknu až za pár měsíců, možná i let. (smích)
AMS: Nejsme sami a i naše konkurence si všimla, že musí lovit klienty, kteří chtějí menší služby, subtilnější práci.

Jak velké jsou tlaky na snižování nákladů? Budete propouštět a sahat si na marži?
RO
: U nás jsme nepropouštěli, ale u vydavatelství, která nás živí, už propouští nebo se na to chystají. Dokonce se mluví o třetině všech zaměstnanců. Minimálně se jim sníží mzdy.

Plány nové vlády ještě neznáme

Nyní se připravuje nová vláda s novým programem. S čím by měla přijít, aby pomohla podnikatelům?
AMS
: Zatím není nic známé, nemá to jasné kontury. Mluví se jenom o sociálních škrtech, ale o konkrétních krocích jsme neslyšeli. Samozřejmě by nám prospěla větší podpora pro podnikání.
RO: Ono to už funguje, ale je to z peněz Evropské unie

Kolik vám Brusel přispěl na podnikání?
AMS
: Loni to bylo asi deset milionů forintů, takže zhruba třicet tisíc eur.
RO: Ve srovnání s našimi ročními náklady je to zlomek, ale lepší něco než nic.
AMS: Budapešť je jako hlavní město v tom čerpání omezená – tady EU přispěje 25 procent a zbytek si musí firmy dofinancovat samy. V nejchudších regionech je to 70 procent. A to se týká nejen těchto podílů, ale také výše částky. Těch deset milionů bylo pro Budapešť maximum, co se dalo získat.

Mělo by se toto omezení odbourat?
RO
: To není naše věc, jsou na to odborné skupiny a komory. Ale ten proces je tady v začátcích a někdy jde proti nám. Třeba na Slovensku chtěli zavést speciální daň na reprografické služby. Nepovedlo se jim to, zatímco u nás to prošlo. (maďarská vláda zavedla dvouprocentní daň z "kulturních požitků", která zahrnuje také polygrafické práce, pozn. red.)
AMS: Aby to nebylo jenom negativní – je dobré, že takovou možnost máme. Nyní je prostě špatná doba, kdy se ta negativa překrývají a derou se do popředí.
RO: Tok unijních peněz se teď výrazně zrychlil, to je pravda. V roce 2005 jsme na příspěvek čekali celý rok, loni už to byly jen měsíce a nyní se třeba něco vyplatí už dopředu.

Čekal jsem, že řeknete nižší daně, rychlejší odpisy nebo možnost dát si auto do podnikání a odečíst si DPH.
RO
: To by nám samozřejmě pomohlo. Jenže vláda má strach zavést třeba nějakou výjimku, protože by se mohlo stát, že se to bude zneužívat.

Takže by ten bonus spadl do šedé zóny, kterou finanční instituce odhadují nejméně na dvacet procent celého HDP země?
AMS
: Určitě se to bude pohybovat kolem těch 20 procent.
RO: Ale tomu se nelze ani divit, vzhledem k tomu, jaké tady jsou náklady na pracovní sílu.
AMS: Když někdo bere 100 000 hrubého, tak to firmu stojí 140 000 a on svou mzdu zdaní a zbude mu 70 000 forintů. A z toho si pak kupuje zboží, platí DPH, spotřební daně a daň z obratu, která se má teď zase zvyšovat.

Nižší náklady na zaměstnance by pomohly.

Pomohly by tedy spíš nižší náklady na zaměstnance?
RO
: To určitě ano. A nejen to – to jsou další poplatky, příspěvky na sociální síť a tak dále. Když někdo nevydělává sto tisíc, ale dvě stě tisíc, tak mu z toho v peněžence zbude polovina. A když někdo vydělává 700 000 forintů měsíčně, tak mu stát nechá 400 000 forintů.

Tak to Maďarsko nemusí mít strach, že by se objevilo na seznamu daňových rájů.
AMS
: Takovou obavu opravdu nemáme. (smích)

Jaký má vaše firma obrat?
AMS
: Tržby jsme měli 580 tisíc euro a po zdanění to bylo 320 tisíc euro. Kvůli kurzovým výkyvům forint-euro to letos asi dopadne tak, že i když budeme mít tržby i zisk ve forintech vyšší, nakonec nám po přepočtu na eura asi v porovnání s rokem 2008 klesnou.
RO: Kdybychom měli euro, tak by se nás ta krize tolik nedotkla

Prospělo by vaší firmě zavedení eura, když se soustředí na forintový domácí trh?
RO
: Sice pracujeme ve forintech, ale všechny půjčky máme v eurech, takže by nám zavedení eura docela pomohlo.

O kolik musíte splácet víc, když forint takto oslabil?
RO
: Odhadem se ty splátky zvýšily o třicet procent.

Jak se to podepsalo na kondici firmy?
RO
: Na kondici se to nepodepisuje, ale zisk bude samozřejmě nižší.
AMS: Možná jsme se na to maličko připravili dopředu, takže teď nefinancujeme tolik strojů.
RO: Cena stroje byla třeba 1,2 milionu a teď to vychází na 1,7 milionu forintů, to snad není nic, co by mělo firmou otřást do základů.

Jak se podle vás projeví hospodářský propad o pět procent ve vašem byznysu. Ubude vám konkurence?
RO
: Nás se to snad tak netýká, zákazníky máme.
AMS: Ale obecně je to docela nepříjemné, Maďarsko není v nějaké speciální pozici – firmy budou propouštět, když budou muset šetřit. Ale možná jsme trochu ve speciální pozici. Už tři roky se tady buduje atmosféra, že vláda padne a s takovou nejistotou se musíte naučit nějak žít.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Horních Chrášťanech na Prachaticku otevřeli minipivovar. Vaří hlavně ležáky,...
Výletníky už tolik netáhnou hrady, zamíří raději do místního pivovaru

V Česku se objevil nový turistický hit. S tím, jak se v zemi neustále zvyšuje počet malých pivovarů, rychle roste i jejich obliba coby hlavního cíle výletu....  celý článek

Příbram - Dlouhá Lhota, domovské letiště Jiřího Pruši shora.
Komu budou patřit malá letiště? Spor o příbramské o tom rozhodne

Nejvyšší správní soud v Brně odložil klíčové rozhodnutí v kauze letiště Příbram, které je precedentem pro desítky dalších letišť v České republice. Budou česká...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.